kostel

Zděná, omítaná, orientovaná stavba. Obdélný půdorys lodi pročleněný uprostřed délky a na východních koncích podélných stěn rizality (hrany rizalitů vyžlabené s odsazením); západní nároží lodi zaoblená; užší presbytář ukončený třemi stranami snad pravidelného osmiúhelníka; po severním boku presbytáře čtyřboká věž s okosenými nárožími (přízemí věže využíváno jako sakristie); k jižní straně presbytáře připojena obdélná márnice (někde uváděna kostnice). Střechy jsou kryté pozinkovaným plechem. Loď má sedlovou střechu, ohraničenou na západě štítem a na východě valbou; sedlové oplechované vikýře. Fasády člení profilovaná korunní římsa, na Z průčelí segmentově zvednutá a krytá bobrovkami, a na Z a S straně nízký hrubě omítnutý sokl. Západní štít má nízký obdélný podstavec, na který dosedá střední část ukončená trojúhelným tympanonem a postranní lichoběžná ramena; na okrajích podstavce ozdoby tvaru koule (střední pole štítu členěné pilastry, v poli kruhové okno s prkennou výplní; postranní pole s plastickými rámy; tympanon lemovaný bohatou římsou; ve vrcholu kovaný kříž). Podélné stěny lodi členěné lisénovými rámci s vykrojenými rohy; západní stěna dělena sdruženými pilastry a v krajních polích lisénovými rámy. V Z stěně pravoúhlý kamenný(?) portál s vnější lištou a ušima s kapkami, završený trojúhelným frontonem (dvoukřídlové dveře s úhlopříčně skládanou výplní); v podélných stěnách po jednom shodně řešeném vstupu, avšak se segmentovým frontonem. Ve V rizalitu obdélný žulový portálek s lištou (na schodiště do patra věže; dvoukřídlé dveře s diagonální výplní), v S a J stěně tři obdélná okna s cca půlkruhovým záklenkem s šambránou s klenáky a vykrojenými horními rohy (železný rám); stejné okno umístěno v ose Z fasády v úrovni kruchty. Schodiště u věže osvětleno dvěma naležato oválnými okénky nad sebou (omítková šambrána; dřevěný rám); při západním okraji podélných stěn dvě stejná okénka nad sebou na schodiště ke kruchtě (spodní okénko na J zazděné; dřevěný rám); v horní části štítového průčelí osazen kamenný znak opata tepelského kláštera s letopočtem 1738. Presbytář má sedlovou střechu s hřebenem oproti lodi níže a po délce jednou uskočeným; vikýře sedlového tvaru. Fasádu člení hrubě omítaný sokl, korunní římsa přecházející z lodi a lisénové rámy s vykrojenými rohy; do zlomů závěru vsazeny opěráky (jednou odskočená čela, pultové stříšky). V J stěně a ve stěnách závěru po jednom vyšším okně s téměř půlkruhovým zakončením (železný rám). Věž je zastřešená mohutnou cibulovou bání, přecházející v osmibokou lucernu, završenou cibulovou střískou s hrotnicí. Fasádu člení hrubě omítaný předsazený sokl, profilovaná korunní římsa, kordonová římsa a lisénové rámy s vyžlabenými rohy s hrubě omítnutou výplní. Sakristie osvětlena od S a V čtvercovým, segmentově zaklenutým oknem s šambránou s ušima (dřevěný rám, mříž). V 1. patře na S a V straně drobné čtvercové, segmentově zaklenuté okno s šambránou (mříž, sklo bez rámu); v úrovni 2. patra na stejných stranách malý čtvercový otvor; 3. patro má na každé straně obdélné půlkruhově zakončené okno s šambránou s klenáky a parapetní římsou (žaluziové okenice). Márnice má nízkou valbovou střechu (pod plechem dochován šindel); nad střešní rovinou větrací hlavice. Fasáda členěna nízkým hrubě omítaným soklem, fabionovou římsou a lisénovými rámci. V J stěně obdélný vstup (trámková zárubeň bez dveří); ve V stěně nižší okno se segmentově sklenutou špaletou (dřevěný rám bez zasklení).