Stavby dvora tvoří západní křídlo stájí, severní křídlo (zbudované po roce 1949 jako porodnice prasnic) přistavěné k historické severní ohradní zdi dvora, přístavek palírny k jižnímu štítovému průčelí zámku/sýpky a na něj směrem k západu vysunuté křidélko správní a obytné budovy a jižní pilířová brána vjezdu do dvora. Výše jmenované stavby dvora prošly v 2. polovině 19. století, po roce 1863 a roku 1893, výraznými úpravami, kdy byly interiéry zaklenuty stájovými klenbami podepíranými litinovými sloupky, a nově bylo vybudováno severní hospodářské křídlo dvora a patrně rovněž nově bylo prodlouženo jižní přízemní správní křidélko. Další úpravy byly provedeny po zestátnění dvora po roce 1949. Západní křídlo stájí je severojižně orientovaná jednotraktová přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu ze smíšeného zdiva (s převahou cihel) krytá sedlovou střechou s bobrovkovou krytinou. Průčelí jsou prolomena pravoúhlými vstupy a sledem ne zcela pravidelně rozmístěných vertikálně i horizontálně orientovaných pravoúhlých a segmentově zaklenutých okenních otvorů s výplněmi tvořenými rastry železných rámů se čtvercovými skleněnými tabulkami. Sedlová střecha je na vnější západní straně orientované do západního dvora prolomena třemi dřevěnými vikýři se sedlovými stříškami s krytinou pálenou taškou bobrovkou. Průčelí nesoucí vrstvy oprýskaného omítnutí jsou ukončena oblounem a výraznou fabionovou římsou. Jižní štítové průčelí stájí má zborcený štít nad výrazněji profilovanou korunní římskou členěnou oblouny a výžlabky. K jižní části východního dvorního průčelí stájí přiléhá od 2. poloviny 20. století nehodnotný přízemní přístavek krytý pultovou střechou. V interiéru stájí je na otlučeném zdivu stěny jižního štítového průčelí patrný velký záklenek tvaru stlačeného oblouku patřící staršímu (patrně baroknímu) zazděnému vjezdu na osu křídla. Vnitřní prostory stájí jsou členěné jednoduchými příčkami s pravoúhlými průchody a jednou řadou středových válcových sloupků s prstenci a hlavicemi podepírajícími průběžnou střední traverzu, na kterou dosedají příčné traverzy stájového zaklenutí. Podlahy jsou betonové se středním vyšším komunikačním pásem a sníženými plochami stání po stranách. Krov tvoří stojatá stolice se šikmými sloupky (kozlíková stolice) typická pro hospodářské stavby 2. poloviny 19. století. Severní křídlo porodnice prasnic je přistavěno ke staré kamenné tarasní zdi vymezující na severu areál dvora a zpevňující převýšený terén na úpatí k severu stoupajícího návrší Staré Hory. Tato zeď zbudovaná z pravidelně řádkovaného kamenicky upraveného zdiva tvoří zadní (severní) stěnu konstrukce severního křídla. Opět se jedná o jednotraktovou přízemní budovu se zčásti zborcenou sedlovou střechou s pálenou krytinou. Interiér je obdobný jako u západního křídla: stájové klenby podepírá střední traverza nesená sledem litinových sloupků s profilovanými hlavicemi. Z jižního štítového průčelí zámku vystupuje drobná hranolová stavba palírny zachycená již na Císařském otisku Stabilního katastru z roku 1827. Severojižně orientovaná Budova ze smíšeného zdiva s výrazným zastoupením kamenicky upraveného kamenného zdiva (identické zdivo tvoří severní tarasní zeď) je krytá sedlovou střechou s bobrovkovou krytinou. Východní plocha sedlové střechy při spáře s jižním štítovým průčelím zámku/sýpky je prolomena vysokým hranolem cihlového komína, který stoupá podél jižní štítové stěny zámku/sýpky. Zčásti otlučená omítaná průčelí jsou ukončena korunní římsou fabionového tvaru, která je na štítové straně pod štítem kryta pultovou stříškou s bobrovkovou krytinou. Jižní štítové průčelí je prolomeno pravoúhlým vstupem a rovněž pravoúhlým okenním otvorem, trojúhelníkový štít dvěma štěrbinovými okénky. Na palírnu krčkem krytým pultovou střechou navazuje východozápadně orientované jižní křídlo obytného stavení, které uzavírá plochu dvora od jihu. Přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou s hladkými průčelími bez architektonického členění prolomenými nepravidelně rozmístěnými pravoúhlými okenními otvory různých velikostí a po jednom segmentově zaklenutém vstupu na dlouhém severním a jižním průčelí, a dále na jižním průčelí spojovacího krčku při palírně pravoúhlým vstupem s obdélným nadsvětlíkem, které jsou opatřeny kamenným ostěním. Na zčásti otlučených fasádách je patrný minimálně dvoufázový postup budování jižního křídla: Starší východní část při palírně je ze smíšeného zdiva s patrnými stopami starších zazděných otvorů přístupná ze severní strany velkým segmentově zaklnutým otvorem s kamenným ostěním. Výplně otvorů jsou novodobé. Ze střechy kryté pálenou taškou bobrovkou s vysprávkami drážkovanou pálenou taškou vystupují dva cihlové hranoly komínů, hlavice západního komína je členěna profilací. Vjezd do dvora umožňuje torzo pilířové brány vložená mezi krátký úsek jižní ohradní zdi a jižní obytné křídlo. Bránu v současnosti tvoří pouze západní hranolový pilíř ukončený hlavicí, východní křídlo nehodnotných kovových vrat je ukotveno přímo ve zdivu jihozápadního nároží jižního obytného křídla.