Samostatně stojící stavba Masarykova studentského domova je situovaná na nárožní trojúhelníkové parcele mezi ulicemi Botanická, Cihlářská a Burešova a je tvořena dvěma objemově kontrastními kubusy – severozápadním (vstupním s vybaveností), orientovaným převážně horizontálně a výškově rozrůzněným, a jihovýchodním (ubytovacím), jednoduchým a orientovaným převážně vertikálně. Stavbu završuje rovné zastřešení. Kubusy (bloky stavby) jsou spojeny krčkem hmoty schodiště s podjezdem. Hlavní (vstupní) blok je pětipodlažní (4 nadzemní a 1 podzemní podlaží). Suterénní podlaží přesahuje částečně nad úroveň terénu, kde je odvětráno úzkými horizontálními okny. Nástup do zvýšeného přízemí je realizovaný po venkovních schodech, které navazují v severozápadní straně parcely na hlavní, dominantní fasádu bloku s vybaveností, která je akcentována mohutným těžkým portikem hlavního vstupu s převislou výškově se rozevírající železobetonovou markýzou s rastrem vnořených sklobetonovými kruhových prvků a který opticky směruje příchozí ke vstupu do zvýšeného přízemí s menzou (situovanou nad suterénem s technickým zázemím). Menza nacházející se vpravo od vstupu je převýšená přes jedno a půl podlaží, s vnitřní galerií v zadní části a propisuje se do výšky hmoty v pravé části vstupního bloku, zatímco část od vstupu vlevo je jednopodlažní, pouze se zvýšeným přízemím nad suterénem. Nad hlavním vstupem je hmota bloku převýšena o další jedno a půl podlaží s přednáškovým sálem. Jihozápadní fasáda sálu je mírně segmentově vypjatá, prolomená východy na pochozí terasu situovanou nad menzou, zatímco fasáda nad vstupem pokračuje jako hladká plocha. Fuchs vycházel při různém výškovém uspořádání a vzájemném odstupňování různých světlých výšek vnitřních prostorů dle jejich funkční náplně z prostorového konceptu vertikálního prolínání, obdobného a typického i pro jeho další stavby realizované ve stejném období (hotel Avion, dvojvila v Brně-Žabovřeskách). Vstupní fasáda je prolomena do menzy 5 velkými prosklenými plochami v kovových rámech, sestávajících vždy ze 4 dílů čtvercového formátu ve 3 řadách nad sebou, přičemž ve spodní řadě jsou okna otvíravá. V bočních fasádách vstupního bloku jsou osazeny pásy kovových oken, u jihozápadní fasády je pás přetažen přes nároží. Ubytovací nepodsklepený pětipodlažní blok v jihovýchodní části parcely je oproti vstupnímu severozápadnímu bloku osazený o necelé půlpodlaží níže. Podružným vstupem do ubytovací části je přístupný přímo z úrovně terénu. Jednoduchou hmotu tohoto bloku obepínají v patrech na kratších stranách bloku balkony s plnou výplní zábradlí při ulicích Cihlářská (SV fasáda) a Botanická (JZ fasáda), kde je linie balkonů přetažena přes roh a dále přes 1 osu sdružených oken s nadsvětlíky do jihovýchodní fasády (tj. odvrácené strany od vstupního bloku). Balkony na fasádě při ulici Botanická jsou opticky koncipovány výplněmi jako přesahující linie pokračující fasády do výšky zábradlí balkonů, zatímco na druhé straně jsou realizovány barevně odlišené výplně zábradlí z vlnitého plechu. Fasády kratší hmoty ubytovacího bloku jsou prolomeny 2 osami otvorů. Fasády delších stran mají prolomených 8 os otvorů se sdruženými dvojicemi oken s nadsvětlíky a v patrech navíc s balkonovými dveřmi. V krajní ose otvorů směrem k ulici Cihlářská je situován okenní otvor ve fasádě pouze v přízemí a přes výšku pater ponechána čistá omítaná plocha. Schodišťový krček propojující oba bloky stavby je opticky odsazený od hmot obou bloků pásy sklobetonových tvárnic přes celou výšku jednotlivých podlaží a rytmizován v exteriéru hladce omítnutými pásy v úseku podest, navazujících na mírně ustupující hladkou plchu fasády v místě schodišťových ramen v patrech, pod kterými je ponechán v přízemí průjezd, který v návaznosti na zmíněné boční pásy ploch ze sklobetonových tvárnic (dynamizujících stavbu vzájemným výškovým posunem) vytváří dojem brány spojující protilehlé části parcely. Konstrukce stavby je tvořena železobetonovým skeletem s výplňovým zdivem. Pozoruhodným a četně u této stavby uplatňovaným prvkem viditelným z exteriéru jsou původní, dodnes dochovaná, repasovaná a stále funkční tzv. Krausova okna, která se zde četně uplatňují – ve sdružené formě, samostatně, i zahrnutá do rastru prosklených ploch hlavní vstupní fasády. Jedná se o okna tvořená dvojicí spojených křídel, z nichž jedno křídlo je otočné a druhé posuvné, přičemž otočné křídlo táhne okno odsuvné při otevírání pomocí mosazného kulového madla. Pootevřené okno tak působí dojmem křídel skládaných do harmoniky. Nad těmito okny jsou zde ve většině případů osazena také původní, dovnitř sklopná ventilační okna, ovládaná pákovým mechanismem.