Budova bývalého sirotčince se nachází za Rennerovými městskými sady, v ulici Husova. Budova je dvoupatrová, podsklepená a je zastřešena mansardovou střechou. Střecha je kryta pálenou bobrovkovou krytinou. Budova bývalého sirotčince je dvoupatrová, podsklepená a je zastřešena mansardovou střechou. Střecha je kryta pálenou bobrovkovou krytinou. Vstupní symetrické průčelí je orientováno k jihu a je pojednáno v pozdně secesním stylu. Devítiosé symetrické průčelí se středovým mělkým rizalitem je horizontálně členěno soklem, který je proveden z pohledového kamene, dále patrovou předsazenou římsou a je ukončeno korunní profilovanou římsou s obloučkovým vlysem. Plocha patra je zvýrazněna nárožními a středovými pilastry se zdobnou hlavicí. Plocha průčelí mimo rizalit je členěna okenními otvory ve štukových šambránách se zvýrazněnou předsazenou podokenní římsou, která je oplechována. Okna jsou v okenních osách nad sebou. Nadpraží oken v patře je zvýrazněno obloučkovým pásem v omítce. Okna dvoukřídlá, dvojitá a členěna pevným ozdobným poutcem do T. Okna jsou osazena ve špaletě. Suterénní okna mají segmentové ukončení, které je situováno již nad plochu soklu a je lemováno pohledovým kamenem. Okno dvoukřídlé, osazené ve špaletě. Tříosý středový rizalit je bohatě štukově pojednán, je členěn nárožními pilastry vysokého řádu přes dvě patra se zdobenou hlavicí a patkou. V přízemí je portál lemovaný pilastry se zdobenou patkou i hlavicí, v ose portálu je dveřní otvor s polokruhovým vysokým ukončením. Dvoukřídlé dveře mají rámovou konstrukci a jsou uchyceny pomocí původních křížových závěsů. Okenní krajní otvory jsou rovněž ve štukovým šambránách, vertikálně vzájemně propojeny okenními zdobenými štukovými poli. Středový patrový okenní otvor je vklíněn mezi středové patrové pilastry s bohatě zdobenou patkou a hlavicí. Pilastry vycházejí z dveřního portálu. Okno třídílné, osazeno ve špaletě. Rizalit nad korunní římsou je zakončen obloučkovým štítem s římsami a pilastry a středovým polokruhovým okenním otvorem. Ve středu štítu je znázorněna figurální postava Krista s dětmi. Boční západní průčelí s navazující severní přístavbou je pojednáno architektonicky shodně, jako hlavní průčelí, včetně krajního rizalitu, horizontálního členění a secesních prvků a ornamentů. Rizalit je členěn okenními otvory ve štukové šambráně. Zbývající plocha fasády je v přízemí zvýrazněna obdélným hladkým polem a v patře je jednoduchý epitaf se secesními prvky, ve kterém byl v době výstavby nápis „Jubilejní okresní sirotčinec“. Dnes je epitaf hladký, bez nápisu. Zadní dvorní průčelí je pojednáno architektonicky shodně jako hlavní fasáda, včetně horizontálního členění a soklu, jen bez secesních prvků a ornamentů. Západní strana dvorního průčelí je překryta severní patrovou přístavbou s rovnou střechou z roku 1937. Dvorní fasáda je zvýrazněna mělkým východním rizalitem a středovým schodišťovým rizalitem s valbovou nízkou stříškou. Fasáda je členěna okenními a balkónovými otvory v okenních osách nad sebou. Balkónové dveře vedou na malý polokruhový balkónek, který má kovové zdobné zábradlí se secesními prvky. Otvory okenní i balkónové jsou ve štukové šambráně, pod okny je zvýrazněna podokenní římsa. Okna v krajním rizalitu jsou shodná s hlavním průčelím, dvoukřídlá s pevným poutcem do T, ve schodišťovém rizalitu jsou okna dvoukřídlá, šestitabulková a ostatní okna menších rozměrů jsou členěna do T a půlená. Vstupní dveře ve schodišťovém rizalitu jsou dvoukřídlé, mají rámovou konstrukci a jsou osazeny pomocí původních bambulkových závěsů. Severní přístavba z roku 1937 s rovnou střechou má fasády hladké, bez štukových profilací dosedající na pohledový kamenný sokl. Fasády jsou členěny okenními otvory v pravidelných okenních osách nad sebou. Okna jsou třídílná s pevným poutcem a osazena jsou ve velmi mělké špaletě. Západní fasáda má opadanou omítku až na cihelné zdivo.