Pohledově exponovanou nárožní dvoupatrovou stavbu činžovního domu s neobarokním průčelím postavil v roce 1889 protěžovaný olomoucký stavitel konce 19. století Franz Langer. Budova se otevírala do dnešní ulice Palackého a Erbenovy vždy po šesti okenních osách; jako akcent vystupoval z nároží budovy od výše prvního patra polygonální arkýř vrcholící ve střešní rovině dřevěným altánem se zvonovou helmicí. 1. a 5. osu jednotlivých průčelí zvýraznily mělké rizality, Horizontálně stavbu člení toliko výrazná kordonová římsa nad přízemím a korunní římsa se zubořezem a konzolkami, vertikální členění zajišťoval vysoký pilastrový řád rizalitů. Povrch parteru pokryla mohutná bosáž, u patra to byla subtilnější pásová rustika. Okna přízemí vrcholila polokruhovým záklenkem, okna pater měla nadpraží rovná. Vstup se nacházel ve 3. ose parteru směrem do Palackého ulice. V 1. patře u rizalitů zděné balkony. Okna prvního patra po stranách lemovaly pilastry s hlavicemi, na které nasedalo profilované nadpraží, dále vlys se zdobnou kartuší a nadokenní římsa se vzdmutým středem. Pod okny druhého patra festonová parapetní výplň; samotné otvory s profilovanými šambránami a klenákem s volutkami v nadpraží (u oken rizalitu s maskaronem) a segmentovou nadokenní římsou. V místech rizalitů vyrůstala nad římsou atika. Střecha sedlová. V letech 1929-1930 se na podnět tehdejšího majitele Ladislava Dokoupila přistoupilo na základě projektu Eduarda Žáčka k adaptacím, které realizoval stavitel Rudolf Němeček. Část stěny ve 3. a 4. ose parteru směrem do Palackého ulice ustoupila rozměrnému, půlkruhově zakončenému vchodu, za kterým byl posunutím původní zděné příčky směrem doprava vytvořen prostor nového vestibulu (podle plánové dokumentace snad i se sochařskou výzdobou). Ve dvoře byla odstraněna původní přízemní stavba a nahrazena novou na půdoryse čtverce se seříznutým rohem. Rovněž schodiště ustoupilo ve prospěch moderního s jednoduchým kovovým zábradlím a podestami osvětlenými luxferovými otvory. V prvním patře byly vybourány zděné příčky a nahrazeny posuvnými dveřmi. Ve dvoře byla přistavěna přízemní rohová garáž, jejíž plochá střecha měla sloužit jako terasa, která je kovovým můstkem propojena s pavlačí bytu v prvního patra. V rámci těchto adaptací byla také pravděpodobně upraven tvar oken 2. - 5. osy průčelí do Palackého ulice (původně rovný překlad, nyní polokruhový záklenek). Nedílnou součástí adaptace bytu v prvním patře a přízemí bylo moderní materiálové a nábytkové vybavení těchto prostor v duchu luxusního bydlení konce 20. let. Během poslední úpravy v roce 1940 nechal stavitel Němeček opětovně rozdělit velký byt v patře na dvě bytové jednotky.