Vila čp. 167 představuje cenný příklad bytové architektury, dokládající snahy některých architektů na počátku 20. století o vytvoření čtvrtí zdravého bydlení. Tomuto trendu odpovídala i výstavba Křižíkovy vilové čtvrti na Pražském předměstí v Bechyni, navržená roku 1922 pod vlivem ideí zahradních měst významným architektem Františkem Vahalou, žákem profesora Jana Kotěry. Jeho projekt řešil jak široký urbanistický celek zástavby, ve kterém jsou jednotlivé domy proloženy zelenými plochami zahrad, tak současně s řešením jednotlivých domů i jejich jednotlivé detaily, jako související technické a užitkové stavby, oplocení pozemků, úpravu průčelí se sgrafitovými výzdobami, reprezentativního řešení schodišťových hal, vestavěného i volného nábytku až po detaily kování. Výstavba zahradní čtvrti byla určitou bytovou reformou města Bechyně, jíž napomohl zákon na podporu stavebního ruchu č.45 ze dne 27.1.1922, na jehož základě bylo ve městě založeno stavební družstvo a jehož výkonného výboru se ujal ředitel spořitelny Antonín Procházka. Dům byl již samotným projektem určen pro obvodního a železničního lékaře v Bechyni MUDr. Bohumila Čámského, čemuž byla přizpůsobena i jeho vnitřní dispozice, jež kromě bytu obsahovala i čekárnu, ordinaci a pokoj pro služku.