Na nároží s hlavní silnicí Libušina a Lázeňská, severovýchodně od historického jádra města. Společně s vilovým domem čp. 189 se zahradou leží na přírodní terase svahu k řece Lužnici, v sousedství lázeňského komplexu u Křižíkovy čtvrti. Historicky tvoří součást území nazývané Pražské předměstí. Ve svahu pod vilami se nachází mělké údolí s pozůstatkem zástavby původních Libušiných lázní. Na exterieru je v původní části vily dochováno původní členění fasád odpovídající vnitřnímu uspořádání místností, jejich vybavení, včetně loggie otevřené do zahrady. Exterier. Střechy. Nad hlavní částí objektu je sedlová střecha s polovalbami, se sedlovou stříškou nad bočním východním štítem a s valbou stříškou nad západní fasádou. Fasády a vstupy do objektu. Do členění fasád se promítá provozní, prostorové členění interierů. Jižní fasáda je osově symetricky rozvržena. Je spojena se zahradou loggií rozdělenou pilíři do čtyř polí, rámovanými v částečně předsazených bočních stěnách, jež ustupují k fasádě pod úroveň předsazeného štítu na profilovaných stropních trámech. Vnitřní plocha je tvarována v segmentovém půdorysu loggie a ustupuje shodně s hranou bočních stěn pod štít s původními okny po čtyřech osách. Štít s hrázděním je ukončen předsazenou půlvalbou stříškou (tzv. kabřinec), pod níž prochází pásové okno přisvětlující sál. Nad logií prochází vlys tažený v lince. Severní fasáda se vstupem z ulice Libušina je svisle symetricky dělena do pěti okenních os na patře a do třech v podkroví. Nynější domovní vstup tvoří druhou osu zleva. Východní fasáda je s původním vstupem. V místě schodišťové haly vystupuje rizalit ukončený trojůhelným hrázděným štítem. V úrovni mezipatra je prostor původní haly prosvětlen čtyřdílným, segmentově ukončeným okenním otvorem profilovaným v odstupňovaných hranách. Vlevo od vstupu ustupuje k fasádě rizalit se sociálním zázemím. V místě krbu v bývalé knihovně vystupuje po výšce fasády zužující se pás režného zdiva a omítky tvořící rizalit, jenž opakuje průběh komínového tělesa. Západní fasáda. V místě knihovny jsou dvě pravidelně rozmístěná okna s nadokenními římsami. V ose levého okenního otvoru je v úrovni patra osazeno zdvojené okno v rozměrech okna pod ním. Vpravo na stěně je zmíněný emblém se slunečními hodinami s názvem vily. V místě zázemí s nynější kuchyní je arkýř s oknem. Ze tří oken, rozvržených v pravidelném odstupu vlevo od arkýře jsou otevřena dvě (levé krajní je uzavřeno). Na nastavované části patra je opakován rytmus původních tří okenních os s čtverhranným okénkem nad osou s loggií. Podrobný popis je uveden v evidenčním listu nemovité kulturní památky zpracovaném dr. Vetterem při státním soupisu. Foto jižního průčelí odpovídá původnímu stavu, v listu je uvedena poznámka „přestavba v r.1962“. Při porovnání s fotografií z roku 1986 na doplňkovém listu jsou patrny změny na této části průčelí. Při GA je tento popis hodnocen jako vyčerpávající.