Exteriér vily vznikl kombinací neobarokního stylu s proudem vídeňské moderny a moderny anglické. Hlavní východní průčelí je symetrické. Po stranách jej vymezují barokizující polygonální pavilony. Původně byla ústřední část se vstupem ustoupena za terasou v přízemí. V letech 1924-1925 terasu nahradila předsazená předsíň. Změnila se podoba hlavních vstupních dveří, místo vstupu zakončeného půlkruhem, byl nyní překlad vstupu rovný. Jižní průčelí je na východní straně vymezeno neobarokním polygonem. V přízemí je formováno zvlněnou stěnou zimní zahrady. V prvním patře nasedá na ústřední část zahrady terasa a na západní úsek zastřešený prostor. Severní průčelí bylo původně čtyřosé. Východní nároží tvořil polygon hlavního průčelí, v třetí ose byl vstup, po jehož stranách byla okna přilehlých prostor. Vstup je zdůrazněný půlkruhově zastřešeným portikem. V patrech byla ve všech osách okna. V letech 1924-1925 byla se severní průčelí protáhlo o přízemní přístavbu, která byla přistavěna k západnímu průčelí. Západní průčelí bylo původně členěno mírně vystupujícím rizalitem na jižní straně. V přízemí bylo dvouosé, v patře čtyřosé a v podkroví opět tříosé. V letech 1924-1925 byla k západnímu průčelí přidána výše zmiňovaná přístavba. Vila je zastřešena vysokou prejzovou mansardovou střechou. Obytné podkroví je na všech stranách kromě západního průčelí osvětleno neobarokními eliptickými okénky a pětibokým arkýřovým oknem je odkazem na anglickou modernu. Krov byl podle dobové plánové dokumentace osvětlen pultovými vikýři a vikýři v podobě volského oka. Vlastní plocha průčelí nebyla nikterak zdobena, byla původně ji kryla jen hrubá omítka. Okna vily mají podobu hustého, bílého rastru. Střízlivá podoba fasády s hrubou omítkou a příznačnou podobou okenních rámů odkazuje k architektuře vídeňské moderny. Původně byla okna opatřena okenicemi. K západní straně vily byla v poslední 1/3 20. stol. přistavěna přístavba.