Rozcestník je situován v intravilánu obce, osazen je v jižní části návsi ve středu křižovatek cest Č.Budějovice – Nové Hrady – Komařice. Jedná se o kamenný válcový rozcestník o současné celkové výšce 185 cm, složený ze dvou navzájem maltou spojených dílů (dřík a záklopa). Dřík rozcestníku se směrem nahoru mírně zužuje, v dolní části má průřez 40 cm, v horní již jen 30 cm. Vrcholí 13,5 cm vysokou záklopou s vybouleným středem, s přesahem přes dřík o 3,5 cm. Dvanáct centimetrů pod záklopou je po větším obvodě vytesán 1 cm hluboký a 40 cm vysoký rámec, v němž je opět vytesán dnes již velmi málo čitelný nápis: Nach Wittingau - Budweis – Gratzen, pod každým názvem místa je šipka, ukazující příslušný směr. Zřízení tohoto ukazatele souvisí s výstavbou dvou nových důležitých silnic, které se právě zde kříží: koncem třicátých let 19. století se stavěla silnice z Třeboně přes Ledenice, Strážkovice, Komařice a Římov do Holkova a kolem poloviny čtyřicátých let silnice z Českých Budějovic do Trhových Svinů a Nových Hradů. Na pracích se finančně podílela ta panství, jimiž komunikace procházela. V případě Strážkovic byla situace poněkud složitější, protože šlo o ves rozdělenou mezi několik vrchností: část náležela ke statku Komařice vyšebrodských cisterciáků, v části osady žili poddaní královského města Českých Budějovic, další dva díly patřily ke schwarzenberským panstvím Třeboň a Český Krumlov a konečně pátou část Strážkovic držela krumlovská prelatura. Úkolu označit křižovatku nových silnic rozcestníkem se nejprve zhostil budějovický magistrát, který v říjnu 1845 pověřil městského stavitele Josefa Bednaříka vyhotovením plánu a rozpočtu. Bednaříkův plán, předložený 30. prosince 1845, zahrnoval celkem tři varianty. První dvě předpokládaly ukazatel kamenný a vycházely z doporučení loketského krajského úřadu z 1. září 1840 pro zřizování milníků. Kamenný sloup měl být vysoký 7 stop a 2 palce a měl mít půdorys buď kulatý nebo trojúhelný. Výroba takového rozcestníku by podle rozpočtu stála celkem 65 zlatých konvenční měny, z čehož by 61 zlatých připadlo na kamenickou práci a dovoz a zbývající 4 zlaté na dvě plechové tabulky s nápisy. Mimo to vypracoval Bednařík ještě návrh na válcový sloup z borového dřeva, vysoký 7 střevíců, který by i s dvojitým olejovým nátěrem a dvěma plechovými nápisovými tabulkami přišel na pouhých 8 zlatých konvenční měny. Zatímco Budějovičtí plánovali, byl kamenný rozcestník ve Strážkovicích zřízen a zaplacen správním úřadem komařického statku; stalo se tak nejspíše v rozmezí ledna až dubna 1846, neboť 22. dubna již stál. Někdy během druhé poloviny 19. století byl strážkovický ukazatel nejspíše opatřen ochranným nátěrem a nápisy v češtině, ovšem s takovým pravopisem, že to pobouřilo redaktora budějovických novin Budivoje - na jeho stránkách vyšel pod názvem „Odstraňte ty nestvůry!“ krátký článek, podle něhož „v ryze české obci Strážkovicích nalézá se silniční patník s těmito ukazovadly: „Do Trhovi Svini, Novi Hradi, Do Třeboně a Hradci“. Jak je vidno, česky v této obci neumějí ...“. Tyto nápisy byly odstraněny a v současné době je povrch ukazatele v dolní části opatřen bílým vápenným nátěrem. Výběr 2007