drážní vlečka - bohušovická část

Katalogové číslo

1000154617_0003

Kraj

Ústecký kraj

Okres

Litoměřice

Obec

Bohušovice nad Ohří

Část obce

Bohušovice nad Ohří

Katastrální uzemí

Bohušovice nad Ohří

Typ

drážní vlečka

Kategorie

objekt

Zaniklý

ano

Sloh

bez slohových znaků

Vznik

1942 až 1943

Specializace

industriální dědictví

Materiál

beton; ocel

Anotace

Jednokolejná železniční vlečka z bohušovického nádraží do pevnosti Terezín. Vystavěna byla r. 1943, provozovaná do r. 1968. Původně určena k přepravě osob z ghetta do koncentračních táborů. Část v Bohušovicích pro torzálnost odprohlášena.

Popis

Rozhodnutím MK ČSR ze dne 15.8. 1988 byl upuštěn od památkové ochrany úsek vlečky v délce 300 m, na části parcely 645/1, v areálu bývalé "Zeleniny Terezín" a to až po železniční přejezd přes státní silnici Bohušovice - Terezín. Tehdejší vlastník jedné z parcel, podnik Zelenina Terezín, ji nezbytně potřeboval k zabezpečení průjezdní komunikace do areálu. V tomto úseku bylo těleso vlečky zdevastováno (vytrhány koleje i pražce).

POZNÁMKA: Zachována a udržována je drážní vlečka až od nástupního prostoru k ruskému a židovskému hřbitovu k domku č. p. 324 (dle katastrální mapy se jedná o parcelu č. 129).

Popis památkové hodnoty

Železniční vlečka Bohušovice n. Ohří – Terezín se řadí mezi technické památky, jejíž vznik je spjat se zřízením židovského ghetta v terezínské Hlavní pevnosti 24. 11. 1941, jehož primární funkcí bylo shromažďovat Židy a transportovat je dál na Východ. V době druhé světové války pak nacisté přímo z ulic města Terezín odváželi zvláštními transportními vlaky zde soustředěné židovské obyvatelstvo přímo do likvidačních táborů smrti Osvětim, Majdanek, Treblinka, Sobibor, Chelmno a dalších, umístěných v Polsku a na dalších okupovaných územích východní Evropy.

Pro tyto účely nacisté zřídili zvláštní železniční vlečku, která vedla z blízkého nádraží Bohušovice nad Ohří od jihu až za jižní hradby Hlavní pevnosti. Svou stavbou měla přinést snadnější transport vězňů po železnici (vlaky musely zastavovat v Bohušovicích nad Ohří a Židé byli pak nucení se všemi osobními věcmi jít pěšky do Terezína). I když, jak se v posledních letech výzkumů ukazuje, na samém počátku se na ní mělo přepravovat pouze zboží a materiál (jak vyplývá z výroční zprávy Technického oddělení terezínské samosprávy, referátu železnice, za rok 1942, měla být vlečka původně vedena do prostoru mezi Hannoverskými kasárnami a centrální pekárnou). Proto se můžeme domnívat, že jedním z důvodů výstavby vlečky byla kromě izolace terezínských vězňů i reakce na stále akutnější nedostatek pohonných hmot v protektorátu. V zachovaných dokumentech se o konečné stanici vlečky v Terezíně mluví také jako o železniční stanici vykládky (Ausladebahnhof).

Zbytek této vlečky je mementem na utrpení židů za 2. světové války a smutné epochy v dějinách Terezína.