Zbytky Hlavačovského hrádku úzce navazují, či dokonce se částečně překrývají s vedlejším Hlavačovským hradištěm. Hrad mající pravidelně lichoběžníkový půdorys je obklopen na severu, západě a jihu příkopem a valem, ze strany východní je chráněn příkrým srázem. Nejmohutnější val se dochoval na západní straněn a z jižní strany je narušen novodobou cestou. Valy jsou sypané, místy prolévané maltou. Vnitřní pahorek má miskovitou prohlubeň s rovným dne a terénními relikty valového obvodového opevnění. V místě vstupu na nádvoří je valovitý útvar na okraji pahorku až na úroveň nádvoří. Povrch nádvoří k jihovýchodu mírně stoupá, zatímce povrch obvodového valu se spíše snižuje. Stopy po původním vstupu se nedochovaly, ale vzhledem k terénní konfiguraci je pravděpodobné, že vstup byl někde v západní části hradu. V severovýchodní části se dochoval výrazný terénní útvar zhruba obdélného tvaru, který je zřejmě pozůstatek zástavby. Existenci stavby nelze vyloučit ani v jihovýchodní části, kde se povrch nádvoří mírně zvedá a vytváří náznak pravoúhlého objektu. Osídlení Hlavačova mělo dle dr. Cejpové dvě fáze : v 1. fázi bylo vystavěno obvodové opevnění neznámé podoby a vnitřní prostor pahorku a v v 2. fázi bylo vystavěno nové opevnění více do vnitřního prostoru pahorku.