Dům stál již koncem 13. století, o čemž svědčí zbytky gotických okenních profilů. V renesanci přestavěn a od roku 1556 měl právo hostince. Poprvé se označení "U černého medvěda" objevuje v roce 1669. Velký sál tehdejšího hostince byl v 1. polovině 16. století vybrán jako jedno z neutrálních míst pro jednání sněmu. Roku 1669 získal dům Michael Widtmann, který tu zřídil poštu a zemřel roku 1719 jako první chebský poštmistr. Pošta v tomto místě byla až do roku 1755. Při ranně barokní přestavbě byly nově rozvrženy čtyři okenní osy. Průčelí do náměstí bylo nově opatřeno iluzivními malbami rohové bosáže a rustiky na průčelí horních podlaží. Před průjezd byl přistaven nový, půlkruhový, kamenný, raně barokní portál. Později, v baroku, byla okna doplněna štukovými rámy se střapci a parapetními římsami. Vlevo od vchodu se zachovala místnost klenutá valenou klenbou (dnes parfumerie) a ranně barokní dřevěné schodiště. Ve vysoké střeše je řada tří vikýřů se sedlovými stříškami. Při asanaci zůstalo zachováno dvorní křídlo s klenutými místnostmi nepravidelného půdorysu, v přízemí a patrech bylo upraveno na byty, přístupné z dvoupatrové pavlače, na níž se vchází vyrovnávajícími schody z hlavního schodiště. Dlouhé průčelí má 10 okenních os na pavlače. Dvorní průčelí hlavní budovy má osy 4. Střecha dvorního křídla je sedlová a má 3 pultové vikýře. Restaurátorsky opravené průčelí vzniklo až při asanaci historického jádra města roku 1958. V přízemí z náměstí je vpravo vchod a výkladec původního obchodu.