Budova kulturního domu se nachází severozápadně od historického jádra města v lokalitě Podměstí. Kulturní dům vymezuje severovýchodní hranici Havlíčkova náměstí, kdy hlavní vstup do objektu je právě z před prostoru tohoto náměstí, a to předsazeným schodištěm. Objekt postavený na půdorysu obdélníku a na výšku dvou pater je zastřešen výrazně vykonzolovanou střechou s minimálním sklonem. Plochá střecha je vysoká a vykonzolovaná část má tvar simy (žlábkovce). Tvar je tvořen dřevěným bedněním v tmavě hnědé barvě. Objekt stojí na vyvýšené platformě, která je obložena kamenem ve formě kyklopského zdiva. Plocha fasád má hlavní členní do osmi, či sedmi dílů, které jsou vymezeny betonovými sloupy s profilací v podobě vpadlého pilastru. Mezi těmito plochami jsou převážně plochy s hrubší plochou, která je konkávně vypouklá. Mezi sloupem a plovou je vymezena výrazná nuta. Jednotlivé plochy jsou pak různě členěny otvory. Při severovýchodní fasádě, na rozšířené platformě osazena štíhlá věž, která jde nad úroveň střechy. Tubus věže je mírně projmutý a plochá střecha je kolmo seříznutá. Věž je spojena s objektem pomocí betonové rozpěry v úrovni stropu patra. Nad úrovní střechy vede z věže lávka. Hlavní jihozápadní fasáda má dvě části, první čtyři východní pole jsou zapuštěná a vytváří tak závětří. Obvodová stěna je členěna betonovým rámem, kdy v úrovni přízemí na šířku hlavního pole jsou vždy dvě výplně v podobě dvoukřídlých dveří v kovovém rámu (hliník). V ploše o úroveň víš jsou jen dřevěné rámy s prosklenou výplní. Velikost odpovídá jedněm dveřím. Druhá část fasády, která je na úrovni sloupů, má navazující dvě pole prosklená a další dvě jsou plná jen s jednotlivými otvory. Dva díly jsou členěny horizontálním prvkem v úrovni stropů. Výplně v úrovni parteru mají tři díly, kdy krajní jsou užší. Jeden z užších je hluboce zapuštěn a má podobu dveří. Druhé dva jsou zaskleny v líci rámu, který je navíc předsazen betonovému rámu. Horní část je členěna na tři nestejně velké části. Na čtvercový rám navazuje úzké pole a poslední je dvojnásobné úzkému. Čtvercový rám okna je doplněn o slunolam, který je řešen jako lamely ve tvaru asymetricky soustředných čtverců s postupně zmenšující se výškou prvků. Další dvě pole jsou plná pole protnutá okny. V úrovni přízemí je jich šest na výšku obdélných vyplněných jednoduchým rámem hnědé barvy. Okna jsou při středním sloupu, kdy na jedné straně jsou čtyři a na druhé straně jsou dvě. Poslední okno je atypické, výrazně štěrbinové vyplněné luxfery. Okno má na bocích vytažená ostění. V patře jsou okna na celou šířku plochy, tedy vždy pět stejných jako v přízemí. Severozápadní fasáda má první dvě pole od západního nároží plné, protnuté jednotlivými osami. Dalších pět polí je vyplněno prosklenými plochami stejného členěn, jako na hlavní fasádě. V přízemí výkladce se vstupem a v patře trojice oken, kdy největší z nich je doplněno o slunolam. Prví plné pole je členěno v přízemí jednou osou vstupu při druhém sloupu. V této úrovni jsou ještě dva malé čtvercové otvory s vysokým parapetem, které jsou spojeny jednoduchou nadokenní římsou. Na úrovni patra jsou dvě okenní osy, jedna je na výšku obdélná druhá na šířku. Nadpraží mají přibližně ve stejné výšce. Na výšku obdélné okno má protažená ostění před líc fasády. Výplně mají jednoduché zasklení. Druhé pole má také v přízemí jeden vstup a opět na straně je dvojice oken se společnou nadokenní římsou. V tomto případě jsou okna na výšku obdélná (úzké štěrbiny) s vysokým parapetem. Severovýchodní fasáda má spíše plný charakter. Od východního nároží v prvních dvou polích jsou pouze vstupy. Tyto vstupy se nacházejí symetricky ke společnému sloupu. Výplně s dvoukřídlími dveřmi mají zdobný charakter. Vzdálenější ostění od sloupu je výrazněji sešikmené. Následné pole je plné a další člení kombinace oken a dveří. Dveře jsou opětovně při sloupu a se zkoseným ostěním. Ty doplňuje jedna osa v přízemí a trojice v úrovni patra. Přízemní okno je čtvercové vyplněné luxfery. Otvor doplňuje vytažená jednoduchá římsa tvaru U, která kopíruje parapet a část ostění. Nad vstupem se nachází osa, která je výrazně na výšku protáhlá s luxferovou výplní. Okenní osa je v dolní třetině přeťata římsou. V úrovni horního nadpraží tohoto okna se nachází štěrbinový otvor na šířku protáhlého tvaru. Nad přízemní osou plochu člení drobný na výšku obdélný otvor, či spíše štěrbina. Ostatní díly nemají žádné členění. Při této fasádě je zmíněná věž, do které se vstupuje dveřmi rovnoběžnými s fasádou. Dveře jsou vsazeny do hranolovité hmoty. Plášť člení různě rozmístěné na výšku obdélné okenní osy drobnější velikosti. Výstup z věže má podobu jednoduchých kovových dveří ve fasádě hmoty. Jihovýchodní fasáda je relativně jednoduchá. První krajní pole u jižního nároží a tři pole při východním nároží jsou plná bez členění. Střední tři pole jsou prosklená, jako standardní plochy na ostatních fasádách. V přízemí výkladce se vstupem a v patře okna se slunolamem v největším z nich.