Hlavní budova areálu. Dnes porodnice, se skládá z centrálního objektu řešeného jako soustava vzájemně propojených čtyř- a pětipatrových křídel (pavilonů) na půdorysu organického tvaru. Jádrem půdorysného rozvrhu podolského sanatoria je kruhový centrální objekt, který je svou vstupní fasádou orientován k linii vltavského nábřeží. Současně spolu s parkovou koncepcí vstupního nástupu vytváří dojem široce rozevřeného nádvoří. K tomuto centrálnímu objektu se přimykají celkem čtyři křídla, přičemž přední dvě křídla (západní a jihovýchodní) svou organickou nepravidelností půdorysně sledují vrstevnici členitě zastavěného terénu. Jihovýchodní křídlo je navíc uskočené s vloženým přechodem kruhového půdorysu. Zadní křídla (východní a severozápadní) půdorysně zpočátku sice dodržují napojení na centrální objekt ve tvaru X, ovšem severozápadní křídlo je dále rozšířeno dalším navázaným křídlem tak, že sleduje tvar předního křídla západního (viz zakreslení areálu v příloze). V prostoru dvorů mezi křídly byly postupně po roce 1945 budovány další stavby většinou utilitárního charakteru, drobné garáže, sklady či další technické zázemí. Tyto objekty jsou většinou maximálně jednopatrové. V porevoluční době vzniklo několik zcela nových provozních objektů (nové křídlo kliniky, přístavba přednáškového sálu, trafostanice) či komunikační stavby (exteriérové schodiště či nová terasa v severní části areálu). Historizující, bohatě rozvlněná, fasáda v neobarokním stylu je členěná prvky pilastrů, polosloupů, pilířů, říms, arkýřů i balkonů a je završena soustavou mansardových střech s množstvím vikýřů. Centrální kruhový objekt svou hlavní vstupní fasádou vychází z typu reprezentativního průčelí barokního městského paláce a v kontrastu od bočních křídel působí svou hmotovou monumentalitou zvýrazněnou mělkým sedmiosým rizalitem s kolosálním řádem, nasazeným horním polopatrem s plastickou reliéfní výzdobou nad korunní římsou a stlačeným trojúhelným štítem ve vrcholu rizalizu. Před hlavním vstupem se nachází portikus s pilíři a s mohutnou vykonzolovanou markýzou, který původně sloužil jako vyhlídková terasa. Tento centrální objekt má shora plochou skleněnou kupoli, prosvětlující vnitřní reprezentativní halu a schodiště.