Popisované historické jádro bylo od svého založení opatřeno městským opevněním. To navazovalo na opevnění tehdejšího hradu. Městské opevnění bylo tvořeno jednoduchou hradební zdí z lomového kamene, o šířce 0,75 až 1 m a výšce 3 až 5 m, dále třemi městskými branami. Podle městské kroniky měly být v rozích městské hradby kruhové bašty, které však na pozdějších obrazech města nejsou zakresleny a ani po nich neexistují žádné patrné zbytky nebo náznaky. Hradební zeď byla doplněna příkopem a valem (zejména severní a východní strana opevnění). Existenci příkopu dokládá i starý název východní části dnešní ulice Pod Brankou, Na Příkopu. Městské opevnění navazovalo na jižní část opevnění hradu objektem Rybářské městské brány (také zvaná Loketská nebo Dolní) do níž ústila dnešní Karlovarská ulice. Tento poměrně rozsáhlý, ale nízký objekt obdélného půdorysu byl zastřešen vysokou sedlovou střechou, po obvodu byl opatřen střílnami. Na objekt brány navazovala další stavba, o něco vyšší, opevňovací objekt – pravděpodobně strážnice nebo zbrojnice – rovněž opatřený střílnami a zastřešený polovalbovou střechou, která navazovala na severní straně na štít brány. Tato stavba byla pravděpodobně postavena až za třicetileté války. Na opevňovací objekt pak navazovala hradební zeď, která vybíhala jižním směrem k jihozápadnímu nároží, kde přecházela ve val a lomila se v pravém úhlu východním směrem, Jihozápadní nároží a téměř celá jižní strana hradeb byla vybudována na nevysokém skalním prahu a tvoří částečně opěrnou zeď – val. V místech, kde prochází dnešní Kostelní ulice, stála Kostelní městská brána. Původně to byla jednopatrová věžovitá stavba zastřešená vysokou valbovou střechou. V úseku hradební zdi, mezi Kostelní ulicí a jihozápadním nárožím opevnění se nacházelo několik otvorů – vstupů do přilehlých sklepů – dnes již zazděných. Od Kostelní brány pak hradební zeď pokračovala dál k východu, ohrazovala z jihu již zmiňovanou „kostelní čtvrť“, a na jihovýchodním nároží se opět lomila v pravém úhlu a pokračovala dál severním směrem. V místech, kde hradbou prochází dnešní Plzeňská ulice, stála polední z hlavních městských bran, Horní nebo také Plzeňská městská brána. Byla opatřena vysokou, tzv. městskou věží, která sloužila k protipožárnímu hlídkování (byl zde umístěn tzv. požární zvon) a později zde byly instalovány i věžní hodiny. Věž byla zakončena ochozem, zastřešena byla stanovou střechou s lucernou a cibulkou. Od této brány pokračovala hradební zeď v krátkém úseku k severozápadnímu nároží, zde se lomila západním směrem a pokračovala až k areálu hradu na jehož opevnění pak navazovala. Po rozšíření areálu hradu a po výstavbě hospodářského dvorce v 16. stol byla městská hradba napojena na východní část dvorce, který se tak stal součástí městského, respektive zámeckého opevnění. V již zmiňovaném východním objektu dvorce vznikla jednoduchá pobočná brána, tzv. Židovská nebo také Dvorská, spojující náměstí přes nádvoří dvorce se severním předměstím (později zde vzniklo židovské ghetto). Z výše popisovaného městského opevnění historického jádra (popis podle stavu v 18. stol. – viz pohled na město z roku 1716) se do dnešní doby zachovaly jen zbytky, především hradební zdi. Nejdříve zanikly příkopy a valy (během 16. a 17. stol.). Také z městských bran se nedochovala ani jedna. Nejdříve zanikl opevňovací objekt Rybářské brány, který byl pravděpodobně stržen po požáru v roce 1752. Samotná Rybářská brána pak byla zbořena po požáru města v roce 1847 jako překážka silničnímu provozu na nově budované císařské silnici Plzeň – Loket. Z téhož důvodu byla zbořena i Horní městská brána z níž se zachoval pouze hodinový stroj a erbovní deska z roku 1661, obojí bylo instalováno na sousední dům č.p. 53 (hodinový stroj byl zničen při požáru tohoto domu v roce 1896). Kostelní městská brána byla po požáru v roce 1847 snížena o vrchní patro, které pak bylo znovu vystavěno jako hrázděné (byla zde umístěna židovská synagoga). Po dalším požáru v roce 1872 pak byla celá stavba zbořena. Židovská brána zanikla asanací panského hospodářského dvorce v 60. letech 20. století. Lze předpokládat, že se pod povrchem nynějších komunikací v místech , kde se brány nacházely, dochovaly zbytky základů. V Karlovarské ulici, na pozemku č.p. 344 lze ještě dnes pozorovat zbytky základů opevňovací stavby Rybářské brány. Z hradební zdi se zachovala v souvislejším pásu pouze na západní a jižní straně, kde je tvořena zbytky o výšce 0,25 až 5 m. Jihozápadní nároží a celá jižní strana je poznamenána častými opravami, protože zde tvoří opěrnou zeď zahrad a dvorů, místy tvoří i základové zdivo přilehlých staveb. Na východní straně se zachovaly dva krátké úseky za kostelem Narození Panny Marie, o výšce asi 2 až 3 m, dále úsek ve dvoře domu č.p. 58 (rekonstruovaný do výšky asi 2 m), který dále pokračuje dvory č.p. 57 a 56 a následně přechází ve zdivo bývalého hospodářského objektu zájezdního panského hostince č.p. 5 (zde se zachoval do výšky asi 3 m). Další úsek pravděpodobně tvoří zdivo dvorních průčelí domů západní strany Malého náměstí, č.p. 53, 116, 117, 118, 119. Nejméně zachovalým úsekem je severní strana. Zde se dochovaly zbytky o výšce do 1 m v zahradách a dvorech domů č.p. 46, 44, 43, 42 a 39 severní strany náměstí (Jiřího z Poděbrad).