Tvrziště je staršími informacemi zřejmě mylně kladeno do míst kostela sv. Vavřince, kde je jako pozůstatek opevněného sídla uváděna ze tří stran vyvýšená terasa, na které kostel stojí, s tím, že val a příkop zanikly při stavbě barokního kostela a při úpravě terénu. Zmíněná terasa nejeví ale žádné znaky, že by šlo o něco jiného než o terasu vytvořenou již původně v souvislosti s existencí kostela. Je rovněž pravděpodobné, že v těchto místech stával před barokním kostelem již jeho starší předchůdce (o kostelu sv. Vavřince je zmínka z r. 1369). Mnohem pravděpodobněji tvrz stávala v místech pozdějšího zámku Z od kostela (parc. č. 98/1, 94/4, staveb. 111), v jehož S části bylo zjištěno zřejmě gotické zdivo obdélného paláce a který je ještě r. 1577 uváděn jako tvrz, r. 1682 jako rytířské sídlo a jako zámek r. 1709 (Encyklopedie českých tvrzí). Kuča uvádí, že poloha tvrze není jasná, snad stávala S od kostela v prostoru dvora. Jinou, méně pravděpodobnou variantou (v případě, že budova zámku v sobě gotické zdivo nemá) může snad být existence tvrze skutečně u menšího gotického kostela, která zanikla, byla nahrazena renesanční budovou v Z sousedství a kostel byl později barokně přestavěn a zvětšen.