panský pivovar

V ulici Podhradí, vinoucí se při úpatí návrší s ruinou středověkého a renesančního hradu, pod nímž je situováno historické jádro Boskovic se zámkem a panským dvorem, volně stojí stavební komplex bývalého panského pivovaru. Kolem bloku za sebou řazených budov s přibližně východo-západní osou z jihu prochází ulice Podhradí vedená po hraně údolí, jímž protéká říčka Bělá. Kolem ulice Podhradí a ulice Sušilovy, pokračující jako ulice Dukelská (hlavní východní komunikační osy Boskovic) se soustředila drobnější předměstská zástavba a také výrobní provozy: soustava pěti mlýnů a řešený panský pivovar. Náhony vybíhající z Bělé poháněly dosud stojící, původně sladovnický Dvořáčkův mlýn u pivovaru a památkově chráněný Pirochtův mlýn blíže k hradnímu kopci. Z ostatních mlýnů byl Lasákův mlýn přestavěn na hotel v 90. letech 20. století a Puklův a Klevetův mlýn jsou ve stavu ruiny. Vlastní panský pivovar je tedy z jihu vymezen ulicí Podhradí, která dělila původně větší pivovarský areál, ze severu úzkou uličkou vidlicovitě vybíhající z ulice Podhradí a z východu ulicí Sušilovou, hlavní komunikací Boskovic směrem na východ, kolem které se soustředila zástavba historického Horního předměstí Boskovic. Skladba staveb bloku pivovaru je při postupu od východu následující: V čele stojí budova bývalého hostince č. p. 675, který byl výrazně novodobě přestavěn, slouží nyní jako obytný dům, a není tedy předmětem návrhu, byť se v jeho zaklenutém sklepě nacházela pivovarská spilka. Jedná se o budovu obdélného půdorysu s hladkými fasádami krytou polovalbovou střechou. Následuje vlastní blok pivovaru tvořený nejprve rozlehlou varnou otevřenou do krovu (dle inventáře z roku 1932 obsahující na zděných pilířích umístěný chladící štok, mlýn na slad, vystírací káď, pánev, chmelový cisternový přihřívák, sprchový chladící aparát, čerpadlo a další vybavení – nedochovalo se). V současnosti se jedná o jednopodlažní stavbu obdélného půdorysu, širšího než je půdorys bývalého hostince v čele bloku, a proto severovýchodním nárožím předstupuje před severní průčelí hostince a odhaluje zde část svého východního štítového průčelí. Varna je na severní straně vzhledem ke stoupajícímu terénu suterénní, zapuštěná pod úroveň severní uličky. Hladké, na severní straně téměř zcela otlučené fasády se zbytky okrového omítnutí ukončené profilovanou korunní římsou jsou prolomeny obdélnými okenními otvory a jižním obdélným vjezdem. Volný vnitřní prostor je otevřen do monumentálního trámového krovu. Sedlová střecha krytá bobrovkou je prolomena třemi pásovými větracími otvory (po dvou na severní i jižní ploše a v hřebeni střechy. Z jižní plochy střechy vystupuje vysoký cihlový komín. Hranolová, kónicky se zužující komínová hlava se zkosenými hranami, dole splávkem přecházejícími v ostrou hranu, je nahoře ukončena profilovaným římsovým završením. Na varnu navazuje převýšená jednopatrová správní a obytná budova obsahující v přízemí zaklenutou síň se schodištěm, strojovnu a skladiště s valenými klenbami s výsečemi a v patře plochostropý byt sládka tvořený kuchyní a dvěma pokoji a za ním šalandu. Stavba obdélného půdorysu (na severní straně vzhledem k terénní konfiguraci opět se suterénním přízemím) má hladké fasády s oprýskaným okrovým omítnutím ukončené profilovanou korunní římsou. Valbová střecha s bobrovkovou krytinou vystupuje příčně z ploch mohutné sedlové střechy kryjící celý pivovarský blok (kromě předního hostince). Čtyřosé severní i jižní průčelí je prolomeno pravoúhlými okenními otvory a hlavním pravoúhlým vstupem s plochou šambránou v přízemí na jihu a dalším obdélným vstupem do patra na severní straně, přístupným můstkem ze severní uličky přes terénní zářez mezi suterénní úrovní severního průčelí a severní komunikací. Přibližně uprostřed plochy jižního průčelí se nachází sluneční hodiny s černě provedenými latinskými číslicemi rámované oblounovou lištou dole vyklenutou do tvaru španělského štítu. Za touto částí navazují ve zvýšeném přízemí dvě sladovny, pod nimiž se nachází zaklenutá humna. Na humna na severní straně navazuje dvoulískový hvozd, pod nímž se nachází pec s předsíní a nahoře větrací komín s otáčivým plechovým nástavcem. Na hvozd navazuje prostora s betonovou vodní nádrží. Ve střešním prostoru se zde nacházely ječmenné půdy a čistící stanice se strojním zařízením (nedochovalo se). Jedná se o dvoupodlažní stavbu obdélného půdorysu krytou sedlovou střechou, z níž na severní straně vystupuje valbové zastřešení věžovitého hvozdu s komínem, další hranolový komín a dva vikýře ukončené pulty (v nižším z nich umožňuje pravoúhlý vstupní otvor přístup do střešního prostoru). Hladké fasády omítnuté dožilým okrovým omítnutím jsou ukončené bohatě profilovanou korunní římsou. Jižní průčelí sladoven je prolomeno sledem pravoúhlých okenních otvorů, z nichž dva v patře jsou opatřeny kamenným ostěním. Na čelní straně překladu ostění se u obou otvorů nachází páry reliéfních heraldických lilií Morkovských ze Zástřizl provázené sekanými iniciálami stavebníků a datací 1674: 1674/IBWMZZ (dvojice lilií) ZKZRPZZ//. Ze severního průčelí vystupuje hranol věže hvozdu prolomený na severní straně ve dvou osách třemi úrovněmi půlkruhově zaklenutých okenních otvorů vyplněných skleněnými luxfery. Cihlový komín hvozdu stažený několika kovovými pasy a krytý plechovým nástavcem je ukončen profilovanou prstencovou římsou nesenou sledem konzol. Třetí součástí pivovarského komplexu je rozlehlá, z větší části suterénní stavba nepravidelného půdorysu tvořená blíže ke sladovně a humnům suterénní lahvovnou a skladištěm (technické vybavení se nedochovalo) a dále třemi velkými lednicemi, v přízemí pak sýpkou (a dále k západu nad lednicemi již nedochovanou kolnou). Ve východní patrové části navazující na sladovny se jedná o dvoupodlažní stavbu s jižním průčelím členěným mohutnou kordonovou římsou a lizénami do obdélných polí prolomených v obou podlažích pravoúhlými okenními otvory. Průčelí spodního podlaží, tj. suterénu, je režné cihlové, průčelí zvýšeného přízemí je omítané dožilým okrovým nátěrem. Na severní straně tvoří nadzemní část stavby hranolový výstupek sýpky čnící z kompaktní hmoty bloku pivovaru. Severní průčelí výstupku je prolomeno okenními otvory tvaru horizontálně orientovaného obdélníka. Provizorní západní průčelí je improvizovaně řešeno trámovou konstrukci s bedněnými výplněmi (stavba dříve pokračovala zaniklou kolnou). Střecha je sedlová, nad severním výstupkem plochá, s plechovou krytinou. Suterénní lednice dále k západu pokračuji z hlediska nadzemních konstrukcí jižní stěnou z kamenných kvádrů ukončenou římsou z kamenných desek, která má podobu tarasu, neboť zbytek stavby je podzemní, krytý zatravněným násypem. Suterénní interiéry lahvovny, skladiště a tří lednic tvoří monumentální zaklenuté prostory: dvoulodní s valenými klenbami se styčnými výsečemi svedenými do středních hranolových pilířů, široce rozkročenými valenými klenbami zpevněnými pasy a podepřenými pilíři, či značně plochými valenými klenbami. Osvětlovací otvory jsou přístupné valeně zaklenutými okenními nikami.