Areál sklárny je situován na severní straně Jiráskovy ulice na východním okraji města. Středem areálu je hlavní budova s obdélnou hutní halou (orientovanou delší osou k Jiráskově ulici) a kolmými běháky na obou stranách. Východně od hutní haly je komín, vysoký 30 m, o světlém průměru v hlavě 0.70m. Hlavní průčelí sklárny, otočené do Jiráskovy ulice, vykazovalo v původní podobě snahu po symetrickém členění (podpořené dnes již neexistujícím členěním fasád), narušené však provozními potřebami; západní křídlo je o několik os delší než křídlo východní. Členitá hmota hlavní budovy graduje ke středu tvořenému hutní halou, se sloupovým portikem v ose (na jižní i severní straně). Součástí areálu jsou dva obytné domy; v jihozápadním nároží areálu je obytná a administrativní budova čp. 600, vila majitelů sklárny, v jihovýchodním nároží je dům s byty pro dělníky, čp. 601. Severovýchodní nároží zastavěné plochy zaujímá budova původně určená k výrobě a sekání korálů, později adaptovaná na bydlení. V době sklářské výroby v letech 1920 - 1940 byl areál od Jiráskovy ulice oddělen zdí s přistavěnými provozními stavbami (kůlny, skaldy), V době stavby sklárny měl areál jednotnou výtvarnou koncepci. Fasády byly členěny střídmě, kombinací hladkých ploch, hrubé omítky a relativně plochých štukových kazet (mezi okenními nebo pod okenními otvory), doplněných oválnými keramickými čočkami. Významnou roli pravděpodobně hrály relativně bohatě členěné okenní a dveřní výplně, jež obohacovaly fasádu s velkými plochami o prvek hustším rastrem. (Zachovaná, resp. autenticky obnovená byla fasáda domu čp. 600, z níž můžeme analogicky odvodit podobu celého areálu).