Areál Kalvárie se nachází na vrchu severně od obce Ostré, pro místo je používán také název „Kostelíčky“. Podél přístupové cesty na vrchol s třemi kaplemi se nachází část souboru kaplí křížové cesty, a to východně (vpravo) od cesty - jde o zastavení I. až VIII. Zbývající zastavení IX. až XIV. jsou situována jižně (vpravo) od cesty, která pokračuje podél severní strany areálu a vede k postrannímu schodišti na horní terasu (terasu II.). Kaple křížové cesty jsou poměrně jednoduchého provedení, v nikách v přední stěně mají umístěné novodobé obrazy historizujícího rázu. Křížová cesta vznikla na počátku 19. století jako doplnění staršího barokního areálu. Zmiňovaná přístupová cesta vede na dolní terasu (terasu I., v západní partii areálu). Zděná omítnutá terasa má korunu zdiva krytou kamennými deskami, její základní obdélný půdorys je na západě rozšířený o vybíhající zaoblenou střední část. Na této dolní terase se nacházejí pískovcové sochy z výjevu Kristus na hoře Olivetské – a to socha Krista, socha apoštola I. (sv. Petra) a socha apoštola II.; dnes jsou dochované pouze torzálně. Kristus je zobrazen jako klečící a modlící se, je oděn v dlouhý šat s širokými rukávy, obě ruce jsou sepjaté. Ze sepjatých rukou se dochovalo pouze malé torzo, krk a hlava dnes chybí. Socha apoštola I. ho zobrazuje jako pololežícího. Tělo halí plášť, jeho pravá ruka přidržuje meč – je tak zřejmé, že jde o sv. Petra. Levá ruka dnes chybí, stejně jako přední část hlavy s obličejem. Apoštol II. je zobrazený jako klečící na pravém koleni, oděný do šatu s dlouhými rukávy a do pláště. Ruce má překřížené před tělem, krk a hlava dnes chybí. Horní terasa (terasa II., východní, na vrcholu kopce) je přístupná z dolní terasy schodištěm s dvěma podestami a sochařskou výzdobou. Schodiště vyrovnává značný výškový rozdíl terénu mezi terasami. Je situováno kolmo k přístupové cestě s částí křížové cesty, vede po západní straně kopce. Dlouhé přímé schodiště s kamennými stupni se v první a druhé třetině jeho délky rozšiřuje na obě strany do obdélných podest se sochami. Podesty i schodišťové zdi jsou omítnuté, koruny zdiva kryjí kamenné desky. Na dolní podestě se nachází socha anděla, a to v jižním úseku podesty, u vyústění dolní partie schodiště na podestu. Tematicky náleží ke scéně Kristus na Hoře Olivetské. Poloklečící anděl drží v obou rukou kalich, z jeho oděvu je výrazný zejména pruh látky, směřující z andělových zad k jeho levé ruce. Kalichu dnes chybí horní část, stejně tak se nedochovala horní partie andělovy postavy s hlavou. Na horní podestě schodiště jsou dnes tři pískovcové sochy. První dvě se nacházejí u vyústění dolní partie schodiště – na severní straně je to socha Bičovaného Krista, na jižní pak socha Krista padajícího pod křížem. Socha Bičovaného Krista znázorňuje Krista oděného pouze do bederní roušky, jak stojí s nakročenou pravou nohou u poměrně nízkého a širokého kónického sloupku. Trup s hlavou se naklání na levou stranu, spoutané ruce spočívají na sloupku. Obličej je dnes již téměř nezřetelný. Socha Krista pod křížem zobrazuje Krista klečícího na pravém koleni. Tělo se předklání, hlava s trnovou korunou je pozdvižená. Třetí sochou je socha Panny Marie, dnes položená na korunu zdi jižní části podesty v její východní partii. Torzo sochy znázorňuje stojící Pannu Marii, oděnou do dlouhého řasnatého šatu a pláště. V současné době je socha bez podstavce, dolní partie, levé ruky a hlavy. Vyvrcholením celého areálu, a to jak ideově, tak geograficky, je horní terasa (terasa II., východní) s třemi kaplemi. Základem půdorysu terasy je zhruba obdélný tvar, na východě ve středu rozšířený o další obdélník ukončený do půlkruhu a v západní části o něco užší – se zubovitými přechody. Terasa je zděná z kamenných kvádrů, místy doplněných cihlami. Část je omítnutá, korunu zdiva kryjí kamenné desky. Plocha terasy je zatravněná, až na dláždění kolem kaple Božího hrobu – jedné ze tří zdejších kaplí. Ta se nachází ve východní partii terasy, vysunuté z jejího půdorysu. Nízká kaple z režných kamenných kvádrů má protáhlý půdorys s polygonálním závěrem. Přední stěnu ukončuje nízký trojúhelný štít, na bočních stěnách presbytáře a na závěru jsou slepé arkády s polosloupky. Ve střeše kaple je umístěná lucerna. Kaple ve svém provedení vychází z volné inspirace kaplí Božího hrobu v Jeruzalémě. Oproti kapli Božího hrobu blíže ke schodišti s podestami se na terase nacházejí dvě protějškové kaple – na severní straně je to kaple Povýšení sv. Kříže, na jižní pak kaple Nalezení sv. Kříže. Provedené jsou obdobně. Obě jsou zasazené do terénu, takže mají i suterénní část. Jde o zděné omítnuté věžovité stavby na obdélném půdorysu se zaoblenými rohy. Poměrně prosté fasády člení lizény a otvory v kamenném ostění, ve vrcholu stanové střechy je zasazená polygonální zvonička s cibulovitou střechou.