1. Tvrz - sýpka 2. Hospodářské stavení 3. Obytné stavení čp.2 4. Studna 5. Vodní příkop Tvrziště se nachází v západní části vsi na plató, jehož západní stranu tvoří přírodní skalnatý svah spadající k lukám s řadou rybníků. Na tvrzišti dosud stojí kromě objektu tvrze další objekty renesančního původu. 1. Tvrz - sýpka Robustní kamenná stavba na půdorysu protáhlého obdélníku, minimálně osvětlená okenními otvory. Nejstarší kamenné zdivo přízemní části bývalé tvrze (13. století) je mimořádně masivní, místy až 160 cm silné. V místech, kde byla později provedena přizdívka vnitřních stěn pro kamennou klenbu (15. - 16. století), dosahuje tloušťka zdiva až 260 cm. Celé přízemí je rozděleno na 3 prostory, které jsou navzájem propojeny hrotitými žulovými okosenými portály. Prostory jsou osvětleny malými okénky umístěnými těsně pod později vloženou klenbou, poměrně vysoko nad úrovní podlahy. Klenby jsou plně valené, s otisky šalování. Do nich nad portály vnikají lunety. Tvrz mívala jistě nadzemní patra s původními dřevěnými vodorovnými konstrukcemi, o čemž svědčí dochovaná kamenná schodiště, umístěná v jihovýchodním a jihozápadním koutu přední přízemní prostory. Při průzkumu byla nalezena štola s cihelnou klenbou, vedoucí z interiéru tvrze. Mohl tudy být přístup k vodě, neboť směřuje přímo k dochované studni na st.p.č. 2/1. Ve vzdálenosti cca 2 - 3 m od trvze z ní odbočují ramena. Štola, jejíž vstup se nachází velmi nízko nad nynější úrovní podlahy interiéru, je na výšku 30 - 50 cm od klenby zasypána, a tím znepřístupněna. Jako "sýpka" je objekt uváděn v historických pramenech od 18. století, kdy tvrz přestala sloužit jako panské obydlí. Tehdy byla patrně snížena na dnešní úroveň a zastřešena valbovou střechou nad přízemkem. Tento vzhled si zachovala dodnes. Na rozdíl od jiných podobných případů přeměny bývalé tvrze na sýpku postrádá tato typické stavební úpravy. Její funkci sýpky zpochybňuje i problémový vstup, absence vnitřního či venkovního přístupu do podstřeší a nedostatečné provětrávání vnitřních prostor. Dnes je objekt přístupný dvěma vstupy, a to z boku (od kostela) do prostřední prostory (novodobý průraz) a ze dvora při bývalé bráně. Na rozdíl od vnitřních portálů jsou tyto vstupy do objektu prosté, s dřevěnými zárubněmi. Dovnitř objektu se od dveří sestupuje po několika schůdcích. Další bývalý vstup z nádvoří je pravděpodobně zazděn v ose západní stěny (proti studni). Existenci tohoto vstupu lze odvodit od patrné spáry v obvodovém zdivu. Valbová střecha je dnes krytá dvojitou taškou bobrovkou. Velký podstřešní prostor je větrán pouze dvojicí malých vikýřků. Vzhledem k tomu, že schodiště do patra byla již v minulosti zazděna, je dnes podstřeší nepřístupné. 2. Hospodářské stavení Jeho kamenné zdivo dosahuje tloušťky cca 1 m, omítané. Objekt je krytý sedlovou střechou s jednoduchou taškovou krytinou. Interiér rozdělen na dva prostory příčkou s průchozími dveřmi. Přední část, blíže ke tvrzi, je užší, příčně zastropená segmentovými klenbami do traverz. Slouží jako chlév. Je osvětlena jedním oknem z nádvorní strany, ve štítové zdi má vstup v kamenném ostění s lištou. Druhá prostora zhruba čtvercového půdorysu bez zastropení slouží jako stodola. Přístupná je širším vstupem ze dvora. Celá tato stěna je částečně nově vyzděna z prefabrikátů a uzavřena nevhodnými vraty. Na obvodových zdech v interiéru lze postřehnout řadu prvků různého stáří, svědčících o proměnách jeho užívání. Nejvýrazněji působí dvě štěrbinová okna s doširoka rozevřenými špaletami, obrácená do přístupové strany ke tvrzišti. Objekt byl pravděpodobně přistavěn k původní hradbě opevnění nebo zde zůstala obvodová zeď jiného dřívějšího stavení. Objekt byl v minulosti nadezdíván cihelným zdivem, úroveň původního přestropení je patrná. Na vnější omítce jižní stěny ve zbytku nalezeno obdélníčkové sgrafito, obdobné, jaké bylo užito na fasádě zdejšího kostela sv. Ondřeje. 3. Obytné stavení čp.2 Přízemní jednoduché stavení na obdélném půdorysu, novodobě přestavěno. Objekt je ve zdech přízemí renesanční, sklepení má valenou klenbu stejného provedení jako tvrz. Jižní a západní úsek zdiva je patrně starší. Sklep je přístupný schodištěm nastupujícím vně domu, pod dnešním přístavkem, kde na západní straně dochováno torzo obvodové stěny dalšího zaniklého objektu. 4. Studna Na prázdném severozápadním prostranství stával další objekt, původně navazující na vlastní tvrz. Před ním, zhruba na středu tvrziště, je dochovaná hluboká kamenná studna, velmi stará, dosud funkční. 5. Vodní příkop Vodní příkop s valem byl propojen s okolními rybníky. Dnes je zachován na východní straně tvrziště. Ke bráně do tvrze byl zbudován násyp, sloužící jako přístupová cesta. Na jižní straně byl vodní příkop zavezen a zřízena tu zahrada. Průběh příkopu je dodnes patrný na hranicích jednotlivých parcel, zanesených na katastrální mapě. Stavení, které zaujímalo severozápadní část tvrziště, bylo odstraněno patrně již v 18. století. Průběh někdejší hradby opevnění je v torzech dochován po obvodu ve stojících objektech. Místo brány je pouze předpokládané nároží dvou dotčených objektů, nevykazující žádné náznaky brány. Systém opevnění doplňují i rybníky, obklopující pahorek tvrziště na západní straně. V těsném sousedství tvrziště stojí rozsáhlý, mladší hospodářský dvůr. Přístup k němu si pravděpodobně vyžádal terénní úpravy okolí tvrziště. V těchto hospodářských objektech se údajně nacházejí články, pocházející z bývalé tvrze. Jejich průzkum může dále poodhalit historii bezděkovského tvrziště.