Liběchovský viniční vrch se prudce zvedá nad pravým břehem Labe na jižním okraji města. Svah s historickými viničními terasami a strážní věžičkou je obrácen k jihozápadu, kde na pouhých devadesáti šířkových metrech překonává osmdesátimetrový výškový rozdíl mezi Pražskou ulicí (162 m. n. m.) a terasou s pohřební kaplí sv. Ducha (240,5 m. n. m.). Svah je kromě patní a vrcholové zdi (lemující terasu při kapli sv. Ducha) členěn jedenácti úrovněmi kamenných terasových zdí o výšce 2-4 m, reagujících na různě ustupující terén. Jsou vyzděny z lomové opuky s lokálními armaturami z pískovcových kvádrů a ve spodní části svahu s mladšími cihelnými vyzdívkami. Pojivem zdiva byla vápenná malta a při dodatečných opravách malta cementová. Korunu zdí kryly kamenné desky a cihly, v severní části při lisovně novodobě nahrazené betonovými stříškami. Ve zdivu je patrná řada stavebních spár a plent. Dvě největší zdi zřejmě barokního původu jsou na několika místech podepřeny zkosenými opěráky. Jednotlivé úrovně teras propojovala jednoramenná zděná schodiště s cihlovými a kamennými stupni (dnes v různém stádiu rozpadu). Ve svahu je též umístěno několik malých, valeně klenutých sklípků k uskladnění náčiní pro údržbu vinice. Teatron v jižní části svahu osově navazuje na neoklasicistní sochu Krista při silnici pod svahem. Jeho další částí je mělká edikula s nízkým frontonem umístěná na ose sochy ve třetí úrovni teras, ve které byl zřejmě umístěn erb Veithů, uložený dnes v mělnickém muzeu. Vrchol kompozice představuje strážní věžička v šesté úrovni teras, za kterou se svah stáčí k východu, takže se při pohledu od sochy již zdvihá proti obloze.