Obytné domy byly postaveny ve stylu socialistického realismu. Jedná se zde o komplexně pojatou zástavbu s důrazem na kompozici a symetrii. Architektura obytných budov je příznačná pro tzv. socialistický realismus (SORELA), ale přesto architektonický výraz fasád je možno označit jako střídmý, umírněný. Pozornost se omezila převážně na nenápadný detail, rámování oken, rámování vstupů, balkónové konzoly včetně kovového zábradlí a podokenní římsy. Fasády hladké, zvýrazněny horizontálním členěním, soklovou (suterénní) římsou a korunní předsazenou římsou. Obytné budovy jsou zastřešeny valbovými či sedlovými střechami, které jsou převážně zastřešeny pálenou bobrovkovou krytinou. Všechny obytné domy mají dvě obytná nadzemní podlaží (zvýšené přízemí) a technické podzemní podlaží, které je částečně zapuštěno do okolního terénu. Nosná konstrukce i příčky jsou cihelné, instalační jádro je obezděno. Při stavbě objektů byla určena jasná urbanistická kompozice ve svažitém terénu, která počítala s vytvořením jak klidných zelených ploch v okolí domů, tak i s vytvořením vnitřních dvorních prostor. Mezi léty 1953 – 1955 zde vzniklo 122 bytových jednotek, 25 čísel popisných. Jedná se se o blokovou zástavbu (dva, tři i více čísel popisných), ale i o solitérní obytné budovy v zeleni. Dispozice domů je jednotná, středové schodiště, ze kterého jsou přístupny vždy dva byty na patře. Bytové jednotky mají dva i více pokojů, součástí už bylo samozřejmě veškeré vybavení, tedy hlavně koupelna a splachovací záchod.