Spalovala ročně 5000-6000 tun černého dolnoslezského uhlí ve dvou kotlích Leinhaas s pohyblivými rošty, které parou poháněly dva tandemové parní stroje o výkonu 1500 koní. Elektřinu vyráběla čtyři dynama od firmy Siemens & Schuckert z roku 1906, dvě o výkonu 400 kW každé a dvě o výkonu 183 kW každé. Ve strojovně byla osazena pětice motor generátorů o výkonu 2 x 500 kW, 2 x 300 kW a 1 x 190 kW. Záložními zdroji byly dvě akumulátorové sestavy o 267 a 278 článcích. V rozvodně byly osazeny tři transformátory Siemens & Schuckert o 1300 kVA. V roce 1922 sloužilo parní zařízení pouze jako záložní, střídavý proud odebírala elektrárna od přespolních elektráren v Andělské Hoře, Jablonci a saském Hirschfelde a vodní elektrárny v Machníně. Dnes v areálu, který prodělal množství stavebních zásahů sídlí ČEZ. Elektrárna je zástupcem městské tepelné – tramvajové elektrárny, které bychom ve své době našli v řadě tehdejších okolních měst.