Výzkumný ústav cukrovarnický

Areál zaujímá jeden samostatný blok uprostřed vilové čtvrti Ořechovka, sestává ze 7 budov (v současnosti označené písmeny A – G): A – hlavní objekt areálu, vlastní výzkumný ústav (parc.č.1189/1) Trojpodlažní objekt s rozsáhlým podkrovím, na obdélném půdorysu, složený ze dvou částí: (při pohledu z jihu) pravá část na čtvercovém půdorysu, se stanovou střechou a vížkou, s vikýři po stranách a předstoupeným rizalitem hlavního průčelí se vstupem zakončeným mohutným štítem. Druhá, levá část na obdélném půdorysu, s téměř plochou střechou (s velmi nízkým sklonem), je ve střední části vygradována štítem s horizontální stupňovitou atikou, v níž je umístěno půlkruhové okno. Tato levá část dnes dosahuje jednotné úrovně do výšky 2.NP, na dobových plánech a fotografiích je ale její levá část pouze patrová, v 2.NP ustoupená, s terasou krytou markýzou. 1. a 2.NP je odděleno výraznou kordonovou římsou, fasády završuje nad 3.NP výrazná korunní římsa. Členění fasády i tvar okenních otvorů je vertikální, pouze v části objektu, kde je umístěn schodišťový vestibul, kopíruje rozmístění oken diagonálu schodiště, v této části dochází dokonce k přerušení kordonové římsy na fasádě. Vstupní část objektu je akcentována obloukem niky hlavního vstupu se třemi schodišťovými stupni. Loubím s krytou přístupovou chodbou je hlavní objekt A propojen s vilovým objektem B (na úrovni mezipatra mezi 1. a 2.NP), v loubí je v přízemí rovněž přístup na jednoduché venkovní schodiště do snížené části terénu na východní straně areálu. Fasády hlavního objektu jsou v kombinace hladce omítaných ploch a plochých štukových prvků a režného cihelného zdiva (fasáda je dnes v odstínech béžovo – šedé). Interiér je z větší části před rekonstrukcí, upravený v minulých dobách jako administrativní prostory a laboratoře. V pravé části objektu ve 2.NP byl obnoven reprezentativní prostor knihovny s vestavěnými skříněmi po obvodu, štukovým stropem a restaurovanými dobovými detaily původního zařízení (dřevěné obložení, mosazné prvky kování aj.). Obnoveno je rovněž předsálí s původní mozaikou dlažby a dřevěným dekorativním zábradlím schodiště vedoucího do spojovací chodby mezi objekty A a B. Mimořádně zajímavý je rovněž hlavní schodišťový vestibul budovy s trojramenným schodištěm a zábradlím s organicky zaobleným kamenným „madlem“ zábradlí. Dochován a obnoven do původní podoby byl i vstupní vestibul s kazetovým štukovým stropem, jehož pastelová žluto-zelená barevnost doslova asociuje původní funkci budovy jako cukrovarnického ústavu. B – vilový objekt, původně dům správce (parc.č. 1189/2): Dvoupodlažní objekt na nepravidelném přibližně obdélném půdorysu, s mansardovou taškovou střechou, trojicí štítů nad jižním, západním a východním průčelím. Západní fasáda je téměř předstoupeným rizalitem, v jehož boční stěně je umístěn i vstup. K západní fasádě je připojen na úrovni 2.NP zděná spojovací chodba do objektu A krytá sedlovou střechou, v přízemí otevřená širokým obloukem. Jižní průčelí obrácené do zahrady je zdůrazněno půlkruhovým arkýřem ukončeným zděným zábradlím balkonu 1. patra. Na východním průčelí do ulice je pouze mělký arkýř. Fasády mají půvabné geometrické detaily vyskládané z cihel (plošné, v podobě šambrán oken či rámování štítu nebo plastické v podobě konzol při nárožích). Značnou část vnitřního prostoru zaujímá centrální hala s dřevěným trojramenným schodištěm, s dekorativními detaily v zábradlí. Dochovány jsou původní dveře, obložení stěn či vestavěné skříně i dlažba podesty. C – větší vilový objekt, původně obytná budova úředníků (parc.č. 1189/3): Dvoupodlažní objekt s vestavěným podkrovím na obdélném půdorysu, s mansardovou taškovou střechou. Jižní průčelí je konvexně rozehráno dvojicí průběžných polygonálních arkýřů, nad korunní římsou ukončených valbovou stříškou. V ustoupené části fasády mezi nimi je umístěn hlavní vstup do objektu. Východní i západní průčelí je ve střední částí akcentováno půlkruhovým arkýřem, nad korunní římsou zakončeným balkonem s balustrovým zábradlím, ve střeše završeným vikýřem v šířce arkýře, s valbovou stříškou. Rovněž dvorní severní fasáda je členěna na střední a boční části, plošné rizality po stranách jsou vygradovány obdobnými vikýři, střední ustoupená část skrývá schodišťový prostor, s velkoplošným zasklením a balkony. Vnitřní prostor skrývá nástupní vestibul se schodištěm, se štukovým stropem se zajímavým geometrickým motivem a černým keramickým obkladem ve spodní části stěn. Na úrovní zvýšeného přízemí je nástup na hlavní schodiště, které je dochováno včetně původního zábradlí s geometrickou kovovou výplní a výrazným frontálním sloupkem, kamenicky opracovaným. Prosklené stěny podest schodiště jsou oživeny výplněmi s leptaným geometrickým motivem. D – vilový objekt (parc.č. 1189/4): Dvoupodlažní objekt s mansardovou střechou přetaženou až na úroveň 1.NP. V podstatě se jedná o zmenšenou a zjednodušenou variantu vilového objektu B. Pouze východní fasáda je členěná rizalitem s hlavním vstupem, završeným mansardovou stříškou. Objekt západní fasádou přiléhá k novějšímu objektu na parc. 1190/1 (č.or.21). Další objekty (E – G): Dva novodobé, volně na sebe navazující objekty, na půdorysu ve tvaru L v severozápadním rohu areálu (objekt na parc.č. 1190/2 a objekt na parc. 1190/1, č.or.21) jsou bez výraznějších památkových hodnot. Třetí novější drobný objekt u vstupní brány, budoucí nová vrátnice (na plánku označený jako E, na parc. 1193/3) je pojednán tak, aby stylově zapadal do celkového charakteru areálu (jednoduchá stavba se sedlovou střechou s valbou). Zahrada, oplocení areálu: V přední části areálu při ulici Cukrovarnická byla původně rozsáhlá zahrada (parc. 1189/5, 1192, 1193/1, 1193/2, 1193/3), dnes dochovaná pouze částečně v podobě oplocené zahrádky v JV rohu areálu, na parc.č. 1192, před jižním průčelím objektu B. Při nároží obvodové zdi je dochovaná konstrukce půvabné zahradní besídky (otevřená dřevěná konstrukce s částečným zasklením, s dochovanými dekorativními detaily). Druhá dochovaná část původní zahrady je situovaná v JV rohu areálu, na parc.č. 1193/2, před objektem C. V nároží rovněž s dřevěnou konstrukcí zahradního altánu, i když v odlišném architektonickém pojetí. Střední část bývalé zahrady na parcele 1193/1, 1193/3 a 1189/5 je dnes tvořena plochou hřiště s tenisovým kurtem a přístupovou komunikací. Při ní podle dobových fotografií stával dnes již nedochovaný skleník. Součástí celého areálu je oplocení, na zděné podezdívce s cihelnými sloupky oddělujícími obdélná pole s pletivovou výplní.