Dochovaný objekt vodárny má charakteristické rysy architektury technických staveb z 1. čtvrtiny 20. století, u nichž se uplatňuje větší či menší podíl režného zdiva v kombinaci omítaných ploch. Technický objekt v rámci areálu střešovického vodojemu, který je situován v území ohraničeném ulicemi Na Hubálce, Nad Octárnou, U Laboratoře a zadními partiemi pozemky objektů v ulici Sibeliova. Rozváděcí domek je při ulici jednopatrový, v přízemí se vstupem a dvěma bočními okuly. Patro je odděleno kordonovou římsou, nad níž ve středu nad vstupem pokračuje půlkruhový nástavec, v bočních osách na římsu nasedají dvě mírně obdélně výšková okna. Fasáda je zakončena odstupňovanou, výrazně předstupující římsou, za níž je nízká atika. Užší průčelí budovy zakončují nízké trojúhelné štíty orámované pásem z režných cihel a završuje sedlová střecha. Na stranách a k vodojemu je objekt bez oken. Fasáda je omítaná, s architektonickými prvky a nárožími tvořenými z lícovaných cihel, zčásti s využitím zaoblených tvarovek a v ploše členěna do obdélných polí, vyplněných vystupujícími omítkovými výplněmi, které jsou v kolmých částech doplněny vykrojeným obloučkovým motivem. V půlkruhovém nástavci nad vstupem je umístěn schematický znak města Prahy. Okenní výplně jsou šestitabulkové, tvořené hladkými dřevěnými rámy, výplně okulů ve spodní části členěné diagonálně položeným křížem. Okenní mříže byly patrně dodatečně vložené. Oplocení je tvořeno podezdívkou a sloupky z šedých cihel v kombinaci s výplněmi s kolmými obdélnými rámy členěnými kolmými pruty. Stěny vodojemů tvoří svislá betonová žebra s vloženými úseky do prostoru vodojemů konvexně vyklenutých úseků stěn. Strop nese řada kvadratických pilířů 40x40 cm, zakončených pod deskou stropu rozšířenou houbovou hlavicí. Vlastní stavba vodojemů budovaná jako převážně nadzemní objekt má betonovou konstrukci, jejíž konvexní stěny jsou schopny vyrovnávat tlak vody ve vnitřním prostoru (5 m. výška hladiny).