Soubor nájemních domů Jana Gillara a Karla Hannauera

Nájemní domy čp. 1288, 1293 – 1297, ulice Sdružení Ke Gillarovým domům se přimykají od jihovýchodu (jejich uliční fasády tvoří uliční frontu ulice Sdružení. Mezi oběma bloky je velkorysý zelený vnitroblok přístupný pouze z jednotlivých domů. Fasáda těchto šestipodlažních domů je řešena víceméně jednolitě jako nečleněné plochy s hrubou, tzv. tvrdou omítkou, s trojdílnými okny orámovanými špaletou ze zeleně glazovaných dlaždic a stejně řešeným parapetem. V nároží se ve 2. – 4. NP uplatňují lodžie s dřevěným laťovým zábradlím, v nároží probíhá pilířek. Objekt má částečně polozapuštěný suterén (i s tímto df. podzemním podlažím je tedy 6 - podlažní). U Hannauerových domů je použit nadčasový detail ustoupeného 6. NP s přesahující atikou, který, dle některých hodnocení, předjímá brutalistní formy v architektuře. V exteriéru, na uličním průčelí, se uplatňuje travertinový obklad kolem vstupních dveří. Veřejný interiér domu čp. 1296, kam byl umožněn přístup, představil vysokou kvalitu dobového zpracování a vybavení, dochováno je dvoubarevné mramorový obklad schodišťových stupňů vestibulu a terrazzo v hlavní chodbě, dřevěné vstupní dveře s kruhovými průhledy a nadsvětlíkem, dvoukřídlé „kývavé“ dveře s částečně prosklenými kazetami a jednokřídlé dřevěné dveře do bytů. Nájemní domy čp. 1303 – 1307, Družstevní ochoz Pětipodlažní (podsklepené) objekty mají poslední podlaží ustoupené, s průběžnou terasou a přesahem horní římsy, zakončené jsou plochou střechou. Uliční fasády jsou členěny na tři osy, s centrální osou uprostřed, kde v přízemí je umístěn hlavní vstup s navazujícím proskleným pásem děleným na menší tabulky prosvětlující schodišťový prostor. Okna v krajních osách jsou sdružená, pětidílná. Střídavě na levé a pravé ose jsou u každého objektu navržena trojice balkonů, s částečně zděným, částečně v horní části s kovovým zábradlím s pletivovými poli. Stejné zábradlí se opakuje i u zábradlí terasy v 5. NP a pomocí pletivových polí je řešeno rovněž oplocení předzahrádek. Rozdíl výškové úrovně terénu ulice a 1. NP je vyrovnán pomocí několika stupňů schodiště (v exteriéru i v interiéru vestibulu). Hlavní vstup je krytý vykonzolovanou markýzou, dveře vstupu jsou dřevěné, dvoukřídlé, prosklené s dělením. Dvorní fasády jsou řešeny výrazně horizontálně, pásy sdružených oken, střídavě doplněné balkony (krajní domy bloku) a lodžiemi (variabilně u domů uprostřed bloku s jednou nebo dvěma krajními osami s lodžiemi) ve 2. – 4. NP). Na štítové fasádě čp. 1303 jsou krajní osy řešena rozměrnými tzv. francouzskými okny s nízkým zábradlím. U tohoto domu jsou dochovány nejen okenní výplně, ale i původní (zelená) barevnost rámů oken. Vzhledově je narušen pouze krajní dům čp. 1307 s novými plastovými okenními výplněmi.