Nejčastěji byl takový profil tvarován nejprve do polygonálního tvaru, kde byl výžlabek později sekán většinou teslicovitým nástrojem. V našem případě je ale finální začištění provedeno odlišným způsobem. Nejprve byl prvek tvarován dvojšpicem. Je to naše domněnka, protože se stopy po tomto nástroji nacházejí v před finální fázi, tedy před finálním začištěním. Na okrajích prvku se nacházejí zbytky stezky vyrobené dlátem s rovným ostřím. Samotný výžlabek je netradičně vysekán dlátem s velmi jemnými zuby. Šířka ostří je 4,5 cm s počtem 13 zubů. Zuby jsou velmi jemné s velikostí od 1,5–3 mm. Kameník pracoval v rovnoběžném rastru a pravidelnými údery mohl modelovat výžlabek. Stopy jsou v některých partiích tak dobře zachované, že dokážeme rozeznat jednak defekty ostří, ale také vibrace dláta při úderu palicí do hlavy dláta. Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z pískovce, který lze charakterizovat jako mírně zvětralou horninu místy vykazující mechanické poškození a s patrnými povrchovými projevy chemické degradace. Na základě vizuálního posouzení lze tento pískovec zařadit do tř. R4.