Roku 1881 se součástí skladu chmele Heinricha Melzera staly dvě sirné komory. Severní a jižní komora obdélného tvaru vyzděné z cihel propojovaly jihozápadní nárožní místnost objektu bez č. p. s objektem č. p. 305 na východě. Dvoupatrová sířící komora se uplatňuje na fasádě objektu bez č. p. ve dvou osách. Na JIŽNÍM PRŮČELÍ je to 5. a 6. ose zleva, na fasádě je prostor sirné komory ohraničen lisénami vysokého řádu s pásovou bosáží. Okenní otvory jsou obdélné, lemované vpadlou štukovou šambránou a v patrech přímou profilovanou podokenní římsou. Okna čtyřkřídlá šestitabulková umístěná v líci, v patrech jednoduchá. SEVERNÍ DVORNÍ PRŮČELÍ sirné komory je též dvouosé – horizontálně je členěno profilovanou kordonovou římsou oddělující druhé patro od půdního polopatra a vrcholí profilovanou korunní římsou. Obě okenní osy se nachází východně od nárožní místnosti s lisy. Okenní otvory jsou obdélné, lemované vpadlou štukovou šambránou s přímou podokenní římsou. Okna čtyřkřídlá šestitabulková umístěná v líci, v patrech jednoduchá. V INTERIÉRU bylo první a druhé patro opatřeno dostatečně únosnými podlahami z drátěného pletiva, jež umožňovaly snadnější proudění oxidu siřičitého. Druhé patro je zaklenuto přímou klenbou uloženou mezi ocelové profily. Prostupují ji dva otvory sloužící k nasypávání uskladněného chmele. Na obou stranách komor se nachází železné dveře, které se před procesem síření zavíraly. V nezjištěném období byl zbořen jejich komín odvádějící sirné zplodiny. V podkrovním mezipatře se dochoval původní ventilátor podporující tah dnes již zbořeného komína sirných komor a pozdější odvětrávání (západně od sirných komor). V suterénu se nalézá topeniště sirné komory, které zpřístupňuje nárožní místnost na jihozápadě.