Kvádr nese viditelné stopy po předchozím opracování dvojšpicem, tedy nástroje s topůrkem a hrotem. Ačkoli není důkaz o existenci tvorby hran prýskačem, můžeme tento postup předpokládat, s ohledem na délku kvádru a tvorby hrany před rýsováním. V rámci rysky byla hrana stržena prýskačem a poté vysekána stezka kolem dokola kvádru. Přebytečný materiál vzniklý stezkou byl ze středu líce ubrán dvojšpicem. Lícové přerovnání bylo provedeno ručním dlátem s plochými zuby o šířce cca 3.5 cm s počtem 5 zubů. Kameník při začištění zvolil diagonální rastr. Druhý popisovaný kvádr ukazuje finální práci sekerou s rovným ostřím v šikmém rovnoběžném rastru. Šířka břitu odpovídá 5 cm. Oba zkoumané prvky jsou zhotoveny z opuky/pískovce, který lze v prvním případě charakterizovat jako navětralou horninu s patrným mechanickým poškozením povrchu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4. Druhý zkoumaný prvek lze charakterizovat jako zdravou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení tříděR3 až R4.