Plocha je postupně modelována předpokládaným špičatým nástrojem. Vlastní tvar byl nejprve definován obvodovou stezkou, která byla vysekána dlátem s rovným ostřím o šířce břitu cca 4 cm. Poté byla plocha srovnána dvojšpicem a finálně přerovnána pemrlicí o šířce 4 x 4 cm s počtem 7 hranolů na jednu řadu. Takto byly tvořeny všechny renesanční prvky na průčelní fasádě objektu. Neobvyklé je na tomto zpracování datace výstavby průčelí, která je situována do 30. let 17. století. Tento inovativní nástroj je potvrzen ve svém použití v 17. století , a v našem prostředí se doposud nepodařilo v tomto období tento nástroj prokázat. Pravdou ovšem zůstává fakt, že kamenné prvky fasády čp. 176 nenaznačují mladší opravy. Tedy mohlo by se jednat opravdu o původní zpracování líce. Oba zkoumané prvky jsou zhotoveny z pískovce (až arkózy), který lze charakterizovat jako zdravou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3 až R4.