Povrch je sice erodovaný a stopy po finálním zpracování málo čitelné, ale i tak je zde dobře identifikovatelný způsob práce. Kameník zde opět k finálnímu začištění použil dláto s rovným ostřím o šířce 5 cm. K přerovnání lícové plochy byl využit rastr rovnoběžných stop. Předchozí fáze můžeme pouze předpokládat, i když se občas propíšou na povrch drobné zbytky po úderech špičatým topůrkovým nástrojem. Takto veliká plocha by asi nebyla bez obvodové stezky realizovatelná, i když zde stopy po ní nejsou žádné. Taktéž lze předpokládat vymezení prvotní hrany pomocí prýskače. Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z pískovce, který lze charakterizovat jako navětralou horninu, místy mechanicky poškozený a s chemickou alterací povrchu, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4.