Podle letopočtu, který se nacházel na samotné památce, byla socha sv. Vojtěcha postavena roku 1773. V literatuře se s ní poprvé setkáváme v kolektivním díle o Čechách z roku 1897, ve kterém čteme: „Jdouce silnicí od Rokycan k východu, octneme se asi po dvouhodinné cestě na temeni vrchu svatého Vojtěcha, kdež se nachází kostel sv. Jakuba se hřbitovem a opodál i socha sv. Vojtěcha.“ Antonín Podlaha roku 1900 o soše napsal: „Na blízkém vrchu sv. Vojtěcha (512 m vysokém) stojí na vysokém podstavci hrubě tesaná, as 1 m vys., umělecky bezcenná soška sv. Vojtěcha. Na zadní straně podstavce letopočet 1773.“ Za protektorátu byla však socha zničena. Ladislav Brabec ve své knížce, vydané po roce 1945, o tom jen stručně píše: „Postupujeme-li výš nad sv. Jakub směrem k Mirošovu, přijdeme pod skálu, na které stávala socha sv. Vojtěcha, podle které měla skála též jméno. Sv. Vojtěch byl však za okupace neznámými pachateli svržen do hlubokého lomu, jen podstavec zůstal.“ Takřka současný, také nedatovaný zápis v mirošovské pamětní knize, však již uvádí údajného pachatele zničení sochy: „Německá škola z Han[n]overu bydlela v ozdravovně na Janově a u Holejšovských. V r. 1940 bylo to 50-60 hochů ve věku od 14 do 17 let. [...] Hitlerjugend shodila starobylou sochu sv. Vojtěcha u Jakuba.“ Martin Lang ve své studii o mirošovských sochách uvádí i rok zničení sochy. Píše tu o ní: „Návrší, na jehož severním svahu stojí kostel sv. Jakuba, nese jméno sv. Vojtěcha. Legendárně zde odpočíval sv. Vojtěch na své pouti z Říma zpět do Čech – a lokality se svatovojtěšskou poutní legendou jsou rozšířeny vůbec po blízkém jižním Plzeňsku. […] V roce 1942 byla vandalsky zničena, podle místní ústní tradice skupinou Hitlerjugend, svržením na dno přilehlého kamenolomu. […] Dnes v místě jejího původního stanoviště kdosi vztyčil nevelký prostý žulový křížek.“ Podobu sochy známe z fotografií, o nichž týž autor píše: „Dochované fotografie (Pozůstalost Jaroslava Falce, Fondy oddělení historie Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. Kopie – zvětšenina (18 x 24 cm) ve stálé expozici Muzea Středních Brd ve Strašicích. Originál 6 x 6 cm, asi dvacátá léta 20. století, soukromá sbírka [Mirošov]) ji dokládají jako opravdu hrubě provedenou.“