První písemná zpráva o obci pochází z roku 1543. V ohybu řeky Teplé, pod nynější přehradou, vystavil mlynář Pirker roku 1579 mlýn, nazvaný Pirkermühle. Kolem roku 1614 přistavil hamr (kovárnu), jehož zbytky byly patrné ještě po 1. světové válce, při výstavbě přehrady ve 30. letech však byly srovnány se zemí. Při povodni byly mlýn i hamr zničeny, Pirker však vystavil mlýn níže na Teplé, pravděpodobně se jedná o nynější Starý mlýn, zvaný tehdy Grundzimmer-mühle (Grundova pila s mlýnem), v osadě byl založen nový železný hamr, kde car Petr Veliký při návštěvě Karlových Varů v roce 1711 ukoval podkovu a železný prut. V roce 1654 bylo dle daňových svitků v osadě 7 daňových poplatníků, mlýn a hamr, v roce 1713 již 14 daňových poplatníků. Název obce v roce 1654 byl Hammer, v roce 1716 Pirkermühle Hammer, od roku 1847 Pirkenhammer. Český název z poválečného období – Březová – tedy nemá žádný historický podklad. Rozvoj obce nastává se založením továrny na porcelán na Lomnickém potoce v roce 1802, kdy byla také budována silnice z Karlových Varů. První promovaný učitel přišel do obce v roce 1816, v roce 1848 byla vystavena dvoutřídní škola, v roce 1816 škola větší, v roce 1882 nastaveno druhé patro školní budovy a zřízeny čtyři třídy. Hřbitov s márnicí byly zbudovány v roce 1892, v roce 1893 vystaven kostel Panny Marie se dvěma zvony. V této době bylo obyvatelstvo převážně katolického vyznání, v obci bylo pouze 50 protestantů a 1 občan židovského vyznání. Nejstarším hostincem v obci byla Martinova hospoda, patřící hraběti Kounicovi, stejně jako okolní lesy a panství Javorná. Pod hostincem se nalézala rozsáhlá sklepení podobná katakombám, kde se skladovalo tehdejší silně pěnící kvasnicové pivo, které bylo odtud rozváženo dále. K budově hostince přiléhala velká sálová budova, patřící ochotnickému divadelnímu spolku. Tato budova byla zbořena při výstavbě kostela. Sklepení pod hostincem se používalo ještě za 2. světové války jako protiletecký kryt. Počátkem 90. let 19. století nastal rozvoj Pirkenhammeru jako letoviska. Zkrášlovací spolek obce prováděl reklamu pomocí pohlednic, fotografií a reklamních tabulí, zřídil malé koupaliště na mlýnském náhonu, rozšířil a upravil vycházkové stezky. Na zámeckém kopci byl roku 1890 vybudován Metzeryho vyhlídkový pavilon, roku 1884 nad školou Körnerova vyhlídka (básník Theodor Körner, narozen roku 1811, byl velkým milovníkem obce, často zde pobýval a napsal báseň „Dorf Hammer“). Koňské drožky přivážely četné lázeňské hosty z Karlových Varů do zdejších hostinců a zahradních restaurací, které proto velmi dobře prosperovaly. V tomto období koupil karlovarský c.k. střelecký klub Grundův mlýn se všemi pozemky od majitelů porcelánky firmy Fischer a Mieg za 25 000 zlatých. Za Schwarzenbergovým mostem byla v roce 1898 zřízena střelnice a v bývalém mlýně restaurace Střelecký mlýn v chebském hrázděném stylu, se selskou světničkou a obsluhou v chebských krojích. Restaurace se brzy stala velmi proslulou, hostila vzácné hosty střeleckých slavností i lázeňské hosty. Prosperita ostatních pohostinských zařízení v obci tím velmi utrpěla. V roce 1910 převzal Střelecký mlýn správce Ernst Mzlo, po jeho smrti syn Theodor, který byl také starostou obce. V roce 1926 přestavěl restauraci na hotelový provoz, hosty zde byli proslulí umělci a politici z celého světa. Do vybudování železnice z Karlových Varů do Mariánských Lázní v roce 1890 byl Pirkenhammer i důležitou poštovní stanicí, což mu přinášelo řadu výhod, které však potom zanikly a obec byla hospodářsky dosti postižena. Poštovní úřad však zůstal i nadále důležitou institucí, zaměstnával pět osob a jednoho přespolního listonoše pro obce Stanovice, Pila, Kolová a Háje. Na konci obce u mostu sv. Jana byla vybudována papírna, bohužel rok výstavby ani majitelé nejsou známi. Papírna však byla zničena požárem a nebyla nikdy obnovena. Na místě bývalého hamru vznikl malý strojírenský závod. V Pirkenhammeru panoval čilý spolkový život, již v roce 1843 zde byl založen ochotnický divadelní spolek, v roce 1862 následoval mužský pěvecký spolek a tělovýchovný, v roce 1872 hasičský spolek, ve stejném roce školský spolek, roku 1877 spolek přátel školy. Dále zde působily spolek zkrášlovací, cyklistický, společenský, svazek Němců, fotbalový klub, mládežnický spolek Körner, sportovní klub, dělnický tělocvičný a sportovní klub a spolek pomníku padlých, který v roce 1936 odhalil pomník obětem války. V roce 1887 byla ustanovena spořitelní a úvěrová pokladna ve spolkové formě. V roce 1900 v obci dle sčítání lidu žilo 1639 obyvatel ve 124 domech, v roce 1910 zde žilo 1807 obyvatel ve 127 domech, v roce 1930 1726 obyvatel (z toho 14 Čechů) ve 143 domech, v roce 1939 1922 obyvatel. Těmto obyvatelům a četným hostům sloužilo 18 hostinců a restaurací, 2 hotely, garáže hotelu Pupp s 25 pokoji, 11 prodejen potravin, 3 pekařství, jedna cukrárna, 2 prodejny obuvi, 3 prodejny oděvů, 2 opravny automobilů s autodopravou, prodejna paliv, pila, 3 prodejny a opravny jízdních kol, 4 řezníci, 3 holiči a kadeřníci, 3 provaznictví, 2 fotoateliéry, zahradnictví Pupp, výroba a prodej nápojů, sklenářství, elektrozávod, kominictví, textilní galanterie, 2 malíři a lakýrníci, papírnictví, 2 brašnářství, kovárna, 2 zámečnictví, 10 krejčích a švadlen, 8 ševců, klempíř, 3 brusírny vřídelního kamene, 5 trafik, stavební firma, 2 mandly, lékař, porodní asistentka a hrobník. Přes drsné podnebí a chudou půdu bylo v obci 5 zemědělských usedlostí. Dnes obec Březová dříve jako součást města Karlovy Vary se nachází ve vnějším lázeňském území města v ochranném pásmu 2. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Karlovy Vary. Celý katastr leží v CHKO Slavkovský les a západní část je současné pásmo přirozené akumulace vod Slavkovského lesa. Charakter Březové je dán členitým reliéfem údolí. Dříve sloužila obec jako významné středisko krátkodobé rekreace lázeňským hostům Karlových Varů s velkým počtem hostinců, hotelů i obchodů. Dnes jsou v obci převážně plochy obytné s minimálním občanským vybavením a výrobní plochy vklíněné do bytové zástavby. Dále v obci se rozvíjí drobné soukromé podnikání vesměs prováděné v soukromých bytových objektech typu „rodinného domku“. Často se jedná i o zcela rušivou činnost pro bydlení – pneuservis, autoopravna. Vzniká tak smíšené území s převažující funkcí bydlení – jde spíše o městský charakter zástavby při Hamerské ulici s jednotlivými samostatnými objekty občanského vybavení základního či sloužícího turistickému ruchu. V zástavbě se výrazně uplatňují dvě plochy výrobní – manufaktura Pirkenhammer a výrobní areál Lázeňských lesů a plochy sportovní – střelnice i plochy zahrádkářských kolonií, zvláště v Tovární ulici. Stejně živelně jako nyní vznikají soukromé aktivity v soukromých bytových objektech vyrostly v obci kolny, zahradní chatky, garáže a různé přístavky.