Holečkovy sady leží na ostře svažitém terénu severního svahu vně historického jádra. Hlavní promenádní pěšina vede v nejvyšší části parku podél původně parkánové zdi a zbořené Klokotské fortny, kolem Soukenické a Žižkovy bašty a vyúsťuje na jedné straně do Filipovské ulice, na opačné straně na Tržní náměstí. Provoz Sadů si vyžádal v třicátých letech 19. století zřízení nového vstupu (přibližně uprostřed Sadů směrem od historického jádra) - vzniká tak Mariánská brána s propojením na náměstí Mikuláše z Husi. Na nejnižším místě jsou Holečkovy sady vymezeny příjezdovou cestou k Housovu mlýnu, náhonem k Ctiborovu mlýnu odbočujícího z Tismenického potoka a cestou pro pěší do Klokot (ulice U Jordánského potoka). Původní reliéf svažitého terénu včetně vedení komunikačních tras zůstal bez větších změn od svého založení až do současnosti. Inventura dřevin z roku 1969 obsahuje 1325 položek. V systému komunikačních tras lze rozlišit tři hlavní komunikační tahy vedené po vrstevnici, které jsou navzájem propojené jak dlouhými rampami pro bezbariérový pohyb, tak řadou kratších schodišťových ramen vetknutých do nízkých kamenných zídek. Při rekonstrukci provedené v letech 1980-1990 bylo na opravu opěrných zdí a zídek použito lomového žulového kamene. Povrch cest - udusaná hlína. Dlouhé opěrné zdi z žulových kamenů dotváří celkovou atmosféru Holečkových sadů. V areálu sadů je rozmístěno několik prvků drobné architektury (Bílý pavilon, dvě dětská hřiště) a výtvarné objekty (pomník Josefa Holečka od Fr.Bílka, Triangulár a železný kříž). Schodiště je svojí západní stranou přisazeno k jedné z vysokých opěrných zdí parku, z druhé strany je otevřeno do svahu, od kterého jej dělí vyzděné zábradlí. Schodiště je víceramenné, přímé, s několika podestami, horní hrana vyzděného zábradlí kopíruje sklon jednotlivých ramen a podest. Schodišťové stupně jsou kamenné z různých druhů kamene, často druhotně použitých, podesty jsou vyskládané z žulových kostek. Téměř na horní úrovni stoupajícího schodiště navazuje na vyzděné zábradlí výklenková kaple. Schodiště je v současnosti ve velmi špatném technickém stavu. V prostoru sadů jsou prakticky podél všech cest opěrné zdi, někde jen obrubníky. Podle doby vzniku lze najít v sadech původní opěrné zdi, kamenné, skládané z různorodého materiálu. Původní zdi jsou doplněny novodobými konstrukcemi realizovanými od r.1980 do začátku 90.let 20.století. Nové prvky (zdi, zídky, obrubníky a schodiště), které tvoří převážnou část staveb, jsou z žulových, lomových kvádrů pravidelných tvarů a jsou vyzděny se širokými spárami. Z popisu nových zdí je patrné, že se od staršího zdiva zjevně liší a bohužel zdaleka nedosahují estetických kvalit pečlivě vyskládaného zdiva z různorodého materiálu. Schodiště a vyrovnávací stupně jsou rovněž v převážné míře provedeny z nových kvádrů, místy jsou na schodištích použity původní (druhotně použité) kamenné stupně. Opěrná zeď pod zahradou parc. číslo 478 je původní, poměrně značně narušená zemním tlakem i vzroslými stromy rostoucími z koruny zdi. V části, kde stál nad cestou domek je část opěrné zdi znovu, a poměrně kvalitně, postavena s použitím původního materiálu. Opravená část opěrné zdi byla doplněna dvouramenným schodištěm tvaru L, kterým lze vystoupit na zahradu z cesty k Housovu mlýnu. Nové a původní zdi jsou rozlišeny a vyznačeny v katastrální mapě.