Do konceptu Römischova rakouského patriotismu a českého zemského patriotismu i jeho přístupu k dynastii Habsburků zapadá kenotaf věnovaný císařovně Marii Terezii vybudovaný u severní lesní cesty pod skalním ostrohem. Kenotaf je zděný z pískovcových bloků a je částečně zapuštěn do okolního terénu. K přilehlé cestě je natočen kratší stranou, v jejímž středu je nika navozující iluzi vstupu do kamenné architektury. Nároží jsou zvýrazněna akroteriemi, pravá boční strana je ozdobena reliéfem v podobě festonu a koruny. Architektonická forma sarkofágu evokuje jeho sepulkrální význam, protože právě do sarkofágů byly ve starověku ukládány lidské pozůstatky. V novoklasicismu se pak často v náhrobcích užívaly formy sarkofágu, který však již neplnil bezprostřední pohřební funkci, ale funkci ryze výtvarnou. Pro vranovský Pantheon byla nepochybně rozhodující právě výtvarná podoba sarkofágu, který svou mohutnosti a lapidárností evokoval starobylost a vznešenost spojenou s rodem Habsburků, jehož výraznou reprezentantkou císařovna byla. Popis z roku 1828 od Franze Ferdinanda Effenbergera líčí pomník a jeho okolí následovně: „Dvě impozantní masivní skály, jakoby zvěstovatelky velikosti své tvůrkyně, čnějí po pravé i levé straně nízkého skalního kotle a obklopují u svého úpatí pomník císařovny Marie Terezie zbudovaný ve velkém stylu. Vysoké jedle a smrky hrdě chrání monument i okraje celé scenerie (…) Monument je dlouhý asi šestnáct stop, je vytesán z jediného kusu kamene a má tvar sarkofágu.“ Autor dále zaznamenal nápisy na stranách sarkofágu a na přilehlé skále, které jsou dnes již nečitelné či zcela zaniklé. Druhý z nápisů (Schlaf sanft, du Größte deines Stammes…) autor identifikoval s Ódou na Marii Terezii sepsanou Friedriech Gottliebem Klopstockem (1724-1803). Autorem návrhu sarkofágu snad mohl být Franz Pettrich (1770-1844), který po studiu sochařství v Litoměřicích, Praze a Drážďanech zastával post dvorního sochaře na saském dvoře a profesora sochařství na drážďanské Akademii. Vzhledem ke geografické blízkosti se s Pettrichovými díly setkáváme také na severu Čech. Pro Krásnou Lípu vytvořil ve druhém desetiletí 19. století řadu náhrobků na tamním hřbitově, mj. náhrobek Veroniky Römischové, pravděpodobně příbuzné Franze Zachariase. Náhrobky dalších členů rodiny Römischových vytvořil pro hřbitov v Mikulášovicích, stejně jako náhrobek samotného Franze Zachariase Römische na jím založeném lesním hřbitově u Malé Skály. Sarkofág se svým pojetím velmi vymyká z Pettrichovy tvorby a jeho přímé autorství je velmi pochybné, nelze nicméně vyloučit, že byl Pettrich autorem kresebného návrhu.