Vedle kamenosochařských děl připomínajících bájné i skutečné osobnosti české a německé historie, významné literáty a politiky věnoval F. Z. Römisch řadu pomníků také svým příbuzným a přátelům. Nejlépe dochovanou ukázkou je pískovcový pomník jeho – již zesnulých – příbuzných, umístěný v „háji vzrostlých olší, bříz, buků a javorů“ v terénu svažujícím se k pravému břehu Jizery. Má podobu kvádrového pylonu s římsovou patkou a plochou hlavicí, na níž je osazena čtveřice akroterií a válcovitý útvar evokující miniaturu sarkofágu. Stěny pylonu jsou pokryty poměrně obsáhlými dedikačními texty věnovanými jednotlivým zesnulým – otci Zachariasovi (1720-1794), matce Marie Anně (rozené Wähnerové, 1736-1821), sestře (?) Marie Anně Paulové rozené Römischové (1756-1811) a předkovi Johannu Georgovi Wähnerovi (1699-1781), cestovali a rodákovi z Mikulášovic, odkud pocházel i F. Z. Römisch. Nápisy vyzdvihují zbožnost, láskyplnost a smysl pro rodinný život všech čtyř osob. Vzhledem k způsobu formulace nápisu u Römischovy matky je zřejmé, že jako jediná ze čtveřice oslavovaných osob, byla v době vzniku pomníku na živu. Náhrobek tak vznikl mezi lety 1811 (smrt sestry) a 1821 (smrt matky). Autorem návrhu pomníku snad mohl být Franz Pettrich (1770-1844), který po studiu sochařství v Litoměřicích, Praze a Drážďanech zastával post dvorního sochaře na saském dvoře a profesora sochařství na drážďanské Akademii. Vzhledem ke geografické blízkosti se s Pettrichovými díly setkáváme také na severu Čech. Pro Krásnou Lípu vytvořil ve druhém desetiletí 19. století řadu náhrobků na tamním hřbitově, mj. náhrobek Veroniky Römischové, pravděpodobně příbuzné Franze Zachariase. Náhrobky dalších členů rodiny Römischových vytvořil pro hřbitov v Mikulášovicích, stejně jako náhrobek samotného Franze Zachariase Römische na jím založeném lesním hřbitově u Malé Skály. Pomník se svým pojetím velmi vymyká z Pettrichovy tvorby a jeho přímé autorství je velmi pochybné, nelze nicméně vyloučit, že byl Pettrich autorem kresebného návrhu.