Iniciátorem výstavby budyňského pomníku byla místní jednota sokolská. Původně měla být již v roce 1927 na budově radnice umístěna pamětní deska, tento záměr však nebyl realizován. Následně bylo na valné hromadě Sokola pořádané 24. února 1929 rozhodnuto o postavení pomníku, jenž by byl věnován nejen památce válečných obětí, ale také prezidentu Tomáši G. Masarykovi. Za tímto účelem byl ustaven Výbor pro postavení pomníku padlým ve světové válce a prvnímu presidentu republiky československé T. G. Masarykovi. Ve výboru zasedli zástupci Sokola, hasičů, legionářů, spolku Bivoj, osvětové komise a sportovního klubu Viktorie. Veřejnou sbírkou bylo na stavbu pomníku vybráno 10 800 Kč, přičemž celkové náklady činily 10 272 Kč. Na základě návrhu olomouckého sochaře Julia Pelikána zhotovil místní sochař Jaroslav Saic ml. sochu prezidenta Masaryka, zatímco ostatní stavební práce provedl „za mírnou cenu“ jeho otec Jaroslav Saic. Prostor Purkyňova náměstí, kam měl být pomník umístěn, nechala obec na vlastní náklady upravit a během slavnostní akce pořádané 31. března 1929 opatřit novou výsadbou, na níž se pod dohledem libochovického inspektora zahrad a parků Jaroslava Rubliče podíleli žáci místní školy. Během vlastní instalace pomníku byly do jeho základů vloženy pamětní listiny. Slavnostní odhalení pomníku, z něhož byl prezidentu Masarykovi odeslán pozdravný telegram, se odehrálo 16. června 1929. Akce byla zahájena v deset hodin slavnostním průvodem ukončeným u pomníku, kde pronesli své projevy Ing. Jirásek z Loun a předseda slánské župy Československé obce legionářské Mraček. Odpoledne program zakončilo dramatické vystoupení sboru dobrovolných hasičů s divadelní hrou „Píseň hor“.