Jednolodní orientovaná stavba s obdélnou lodí a presbytářem s polygonálním zvěrem kněžiště. Presbytář je na jižní straně mírně odsazen, na severní naopak šířku lodi přesahuje. Závěr presbytáře zpevňuje 6 opěrných pilířů s kamennými pultovými stříškami. Nároží pilířů je armováno. Ze severní boční stěny presbytáře vybíhá krátké torzo zdi původně se napojující na koncem 18. století zbořenou rotundu, která od doby dostavby presbytáře na poč. 16. století sloužila jako sakristie. Boční průčelí lodi a závěr presbytáře jsou prolomena hrotitě zaklenutými okenními otvory v šikmých oboustranných špaletách. Na jižní boční stěně lodi jsou navíc dochovány 3 menší zaslepené půlkruhově zaklenuté románské okenní otvory. Pod nimi je prolomen půlkruhově zaklenutý vstup. V ose západního štítového průčelí je prolomen vstup s pozdně gotickým sedlovým portálem s kamenným ostěním. Střecha je sedlová, nad kněžištěm valbová. Presbytář je zaklenut síťovou klenbou. Kamenná žebra vyrůstají z polygonálních jehlancových konzol. V klenebních polích mezi žebry se nachází bohatá pozdně gotická výmalba s náměty holubice Ducha svatého, Boha Otce, sv. Anny Samotřetí, 4 rytířů (sv. Jiří, sv. Vít, sv. Václav, a sv. Zikmund), symbolů 4 evangelistů, postav Madony a Josefa i obrazů starozákonních proroků. Na vítězném oblouku se nachází datace 1515. Loď je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi mezi pasy, hudební kruchta je podklenuta plackami v hranolových pilířích. V celé výšce presbytáře probíhá bohatě zdobené kamenné gotické sanktuárium z roku 1518. Ve zdech presbytáře jsou osazeny renesanční i barokní kamenné náhrobní kameny.