Dvoupatrový nárožní šlechtický palác je postaven na nepravidelném obdélném půdoryse. Čtyři křídla svírají hlavní dvůr, další tři menší dvory při jižním a severním křídle jsou ohraničeny obvodními zdmi. Vrcholně barokní palác, postaven Tomášem Haffeneckrem v l. 1714-18 podle návrhu Johanna Bernarda Fischera z Erlachu; kamenické práce Domenika Antonia Rappy, sochařská výzdoba Matyáše Bernarda Brauna, malby Carla Carlone, štuky Giovanniho Fiumberti a Rocha Bolly. Dům stojí na místě původního areálu několika románských domů a na části bývalého hřbitova, který příslušel k nedalekému kostelu Panny Marie na Louži. Městiště získal r. 1634 Matyáš Gallas de Campo, jeho syn František Ferdinand zadal přestavbu G. A. Canevallemu (1685-93). Canevalle postavil i nové křídlo (1699-1700) pro Jana Václava Gallase. Ten pak vybudoval celý palác nově-návrh J. B. Fischer z Erlachu. Stavělo se mezi lety 1714 a 18 na rozšířené parcele. R. 1800 palác rozšířen o ohradní zeď do Mariánského náměstí, kde do výklenku umístěna kašna s Alegorií Vltavy od V. Práchnera. Jedná se o nárožní budovu s hlavním průčelím do Husovy ulice. Průčelí je jedenáctiosé se třemi rizality, v přízemí po stranách proraženo dvěma edikulovými portály nesenými masivními figurami atlantů (M.B.Braun). Atlanti nesou loggii zakončenou ve druhém patře balkonem s kovaným barokním zábradlím. Průčelí do Mariánského náměstí probíhá v několika prostorových plánech, včetně předdvoří s klasicistní zdí, dvorkem s barokní branou a pavilonové nadstavby bývalého divadla. Proti hlavnímu vjezdu je umístěna kašna s postavou Tritona (M. B. Braun). Hlavní dvůr má čtvercový půdorys. Výzdoba hlavní budovy obsahuje štukovou, sochařskou a malířskou výzdobu soustředěnou v prostoru schodiště. Ve sklepních prostorách zachován fragment románského zdiva, části gotických kleneb a pozdně gotické portálky.