klášter

Klášterní budovy jsou dnes z části novostavby. Na počátku 20. stol. bylo totiž Františkem Xaverem Maratem přistoupeno ke zbourání většiny starších budov. Dostavbou komplexu pak byl pověřen Josef Sakař. Starší křídlo generalátu a hospitalu po západní straně kostela sv. Františka, která se hl. třípatrovým průčelím o čtyřech zdvojených osách obrací k řece. Členěno je zdvojenými přepásanými pilastry vysokého řádu, nesoucí římsu, která pův. byla korunní,oddělující pozdně klasicistní (1846) poslední patro, které je rovněž členěno zdvojenými pilastry. Patro ukončeno attikou, přerušenou uprostřed širokým trojúhelným štítem se znakem Křižovníků a reliéfy sv. Víta (vlevo) a sv. Václava (vpravo). Polosuterén s rustikou, okna v kamenném ostění s uchy. Shodně jsou utvářeny i další fasády, do Křižovnického nám. o čtyřech osách a risalitovém výstupku po levé straně. Kromě risalitu, jsou i zde okna zdvojena. Sev. průčelí, stejně komponované, je přerušené přístavbou křídla Sakařovy dostavby. Sakařovy stavby byly postaveny v l. 1909-1912 a organicky navazují po sev. straně na Luragův generalát a Matheyův kostel. Architektura je pojata tak, aby do komplexu zapadala, někde jsou do novostaveb zabudovány starší hmoty. Celý areál uzavřela na východě při Křižovnické ul. podsklepená dvoupatrová budova fary.Pročleňují ji opět tři risality s balustrádou nad hl. římsou. V barokizujícím štítu středního risalitu nad hl. vchodem stojí v nice Kloučkova figura sv. Anežky České, s nápisem „B. Agnes. Ora pro nobis“. V 1. p. pod ní v nikách figury sv. Františka Serafinského a sv. Augustina od Josefa Pekárka. Sakařovým dílem je i podloubí v Křižovnické ul. a úprava spojovacího traktu mezi kostelem sv. Františka a farou.