Převýšený gotický trojlodní síňový kostel ze 14. stol., s dvouvěžovým západním průčelím a pravoúhlým závěrem. Interiér barokizovaný po r. 1733. Od r. 1625 součást dominikánského kláštera čp. 234/I. U založení dnešního kostela pravděpodobně stál biskup Jan IV. z Dražic, člen kapituly sv. Jiljí. Na pokračování stavby se podílel arcibiskup Arnošt z Pardubic (1343-64). R. 1371 kostel vysvěcen arcibiskupem janem Očkem z Vlašimi. Zmínky o oltářích, jejich založení a využívání (1377, 1385, 1389, 1397, 1403, 1410, 1416, viz. Tomek). Hl. loď širší než lodě boční, osm hranolových pilířů síně, původně síň sklenuta křížově (?). Po r. 1420 zanikla kapitula a kostel se stal farním. R. 1625 (1626 ?) věnován kostel dominikánskému řádu, 1678 zajištění kleneb (M. Lurago, G. D. Orsi); 1733 - sneseny původní klenby, barokizace interiéru (F. Špaček, F. M. Kaňka, J. P. Baumgartner, J. U. Manes, D. A. Rappa); 1738 - zřízena krypta uprostřed kostela; 1826 - nový krov již. věže; 1891 - zřízena kaple při sever. zdi kostela. V západ. průčelí z velkých tesaných kvádrů dochován zbytek ostění gotického oblouku předsíně. Na čelech opěráků v úrovni předsíně a po stranách vchodu - znaky Jana IV. z Dražic, A. z Pardubic a praž. arcibiskupství. Lomená gotic. okna bez kružeb. Interiér barokizován (V. V. Reiner ad.). /podle UPP, ed. P. Vlček, Praha, Academia 1996/