Lázně, zvané Dámské, jsou dvoupatrový zděný objekt lichoběžníkového půdorysu, na obou stranách sousedící s vedlejšími domy. Oproti na západě se napojujícímu lázeňskému domu čp. 106, zvanému Pravřídlo, jsou Dámské lázně nižší. Trojosé vnější uliční stěny jsou situované na koso, spojuje je jednoosé nároží. Fasády jsou poměrně jednoduše architektonicky členěny. Přízemí je opatřené pásovou bosáží, vybíhající nad okny do naznačených klenáků, první a druhé patro jsou hladké. Uprostřed jižní strany je v přízemí vstupní portál (dnes zbavený své funkce a užívaný jako prosklený výkladec). Jeho stojky s jednoduchou patkou člení prstencová bosáž, římsové hlavice podpírají prostý pás kladí. Nad vrcholem otvoru je hlavní klenák, z větší části s hrubým povrchem. Ve cviklech mezi klenákem a stojkami pilastrů je na stěně štukový reliéf – vpravo (z hlediska pozorovatele) je to rozvětvený olistěný dubový stonek, vlevo podobný stonek, snad vavřínový. Nahoře portál zakončuje trojúhelný fronton, sahající svým vrcholem pod parapetní římsu okna v prvním patře. Po obou stranách portálu jsou půlkruhově zakončené okenní otvory. Okna jsou dvoukřídlá, s křídly, rozdělenými vodorovnou příčlí na poloviny a s poutcem oddělenou horní části, která je svislou příčlí rozdělena na čtvrtkruhy. Stejné otvory jsou i ve třech osách východní strany fasády, zde je však hořejšek otvorů zazděný. Dvoukřídlá okna s křídly, rozdělenými vodorovně na poloviny, tak nemají horní část. Všechna okna přízemí (i prvního a druhého patra) jsou umístěná ve špaletě. V nárožní ose, spojující jižní a východní část je v přízemí pravoúhlý vstup s novodobými dřevěnými dveřmi rámové konstrukce, v horní části prosklenými. Nad vstupem je na stěně připevněn kamenný erb rodu Clary – Aldringenů. První patro po celé šíři všech tří uličních stěn odděluje poměrně plochá římsa, opatřená oplechováním (oplechován je i trojúhelný fronton portálu). Římsa se nad erbem zalamuje a vytváří mu tak stříšku, nesenou dvěma velkými konzolami, dole s kapkami. Ve všech osách prvního a druhého patra – kromě nárožní osy v prvním patře – mají okenní otvory stejné orámování. Nahoře a po stranách je šambrána s profilací na vnějším okraji, dole pak parapetní římsa. Okno v prvním patře nárožní stěny má kolem sebe vpadlé pole, nahoře zakončené půlkruhovým obloukem. Pod oknem je parapetní římsa a pod ní opět vpadlé pole, patky horního oblouku vyznačuje římsa, která pokračuje na vnitřní straně oblouku. V jí vymezeném poli je štukový reliéf sluncovitě uspořádaných „příčlí“, nahoře obloukovitě spojených. Všechny okenní výplně obou pater jsou dvoukřídlé, s poutcem oddělenou dvoudílnou horní částí a křídly, rozdělenými vodorovnou příčlí na poloviny. První a druhé patro odděluje profilovaná římsa, stěnu završuje profilovaná římsa hlavní, vyložená na dosti mohutných konzolách. Dům má valbovou střechu, krytou bobrovkami. Jde o součást komplexu dvanácti lázeňských objektů, doplněných kotelnou, krytým dvorem a parkem, dnes nazývaného Beethoven.