Lázeňský dům, zvaný Panský, je součástí komplexu dvanácti lázeňských objektů, doplněných kotelnou, krytým dvorem a parkem, dnes nazývaného Beethoven. Jde o velký dvoupatrový zděný objekt protáhlého obdélného půdorysu, k němuž je dnes na severozápadě přistavěn lázeňský dům, zvaný Zahradní. Jihozápadní průčelí Panského lázeňského domu je sedmnáctiosé, středních pět os je umístěno v mělkém rizalitu. V dolní části fasády je nízký sokl. Ve střední ose přízemí je široký obdélný otvor, kde se v minulosti nacházel vstup - dnes je zde novodobé zasklení. Nad otvorem je hlavní klenák zdobený vegetabilními motivy a nahoře mající římsovitou část. Po obou stranách otvoru je zcela nahoře voluta s rostlinným dekorem. Ostatní osy přízemí vyplňují okna, stěnu člení pásová bosáž, zalamující se nad okenními otvory na způsob klenáků. Dole bosáž sahá pouze po úroveň dolního okraje oken, v úrovni pat nadokenních půlkruhových oblouků, lemovaných šambránou, se mezi osami nachází profilovaná římsa. Dalším vodorovným členícím prvkem je průběžná římsa podokenní. U oken ve středním rizalitu je navíc ještě plastický hlavní klenák. V minulosti byla v přízemí větší okna než dnes - ta vyplňovala celou plochu, vymezenou bosáží. Nyní jsou zde podstatně menší novodobá okna a zbývající části stěny jsou hladce omítnuté – vzhled přízemí se tak změnil. První patro odděluje profilovaná římsa. V jeho dolní úrovni je pod okny balustráda ze sedmi kuželek, střídaná vystupujícími částmi, které tvoří podnož pilastrům, probíhajícím i přes úroveň druhého patra. Pilastry, lemující po obou stranách všechny osy rizalitu, mají římsovou patku a jónskou hlavici. Po celé šíři rizalitu probíhá profilovaná římsa pod okny prvního patra, která pokračuje i na zbývající části průčelí. Okna prvního patra jsou dvoukřídlá, s poutcem oddělenou dvoudílnou horní větrací částí, nahoře a po stranách jsou lemovaná profilovanou šambránou. Ve středním rizalitu je nad oknem trojúhelný fronton, nesený dvěma volutovitými konzolami, zdobenými na přední straně stylizovaným listovým dekorem. Stejné konzoly nesou i rovné nadokenní římsy oken ve zbývajících osách prvního patra. V úrovni druhého patra, kde jsou opět stejná okna, je již orámování oken ve všech osách průčelí provedené shodně. Po stranách a nahoře je profilovaná šambrána, pod oknem parapetní římsa, spočívající na drobnějších konzolkách s podobným dekorem, jako jsou pod frontony rizalitových os prvního patra. U jižního nároží je na fasádě široká lizéna, sahající od podokenní římsy prvního patra až pod hlavní římsu. Střední pilastry nesou prostý široký pás kladí, které se nad lizénou zalamuje. Stěnu ukončuje profilovaná hlavní římsa. V šíři středního rizalitu se nad ní zvedá nízký obdélný nástavec, ve středu vyvýšený. Uprostřed má umístěný erb rodu Clary-Aldringenů, který přesahuje zvýrazněný horní okraj nástavce. V ploše nástavce je pak nápis: v horním řádku vlevo od erbu „IOAN: PRINC:“, v horním řádku „A CLARY: HAED:“; v dolním řádku vlevo od erbu „REAEDIFICAT:“; vpravo od erbu „MDCCCXXV“. Jihovýchodní průčelí má netypicky jednoosový střední rizalit pouze v přízemí a v prvním patře do úrovně podokenní římsy (v první a druhém patře ho suplují výrazně předstupující pilastry). V dolní části stěny je nízký sokl. Ve střední ose přízemí jsou novodobé vstupní dveře. Je pravděpodobné, že původně zde byly dveře s nadsvětlíkem, neboť nad dnešním otvorem je půlkruhový oblouk, lemovaný šambránou. Od pat oblouku vede profilovaná římsa, zalamující se nad lizénami. Ty se nacházejí u okrajů rizalitu a po obou stranách dveřního otvoru (zalomení vytváří římsovou hlavici, takže lze rovněž hovořit o pilastrech bez patky). Celá plocha rizalitu je hladká, zatímco zbývající část přízemí, vyplněná okny, je stejná, jako na jihozápadní straně. U obou nároží je na fasádě v úrovni prvního a druhého patra stejná lizéna, jako na jihozápadě. Pod hlavní římsou je pak lizéna vodorovná (interpretovaná na jihozápadní straně jako kladí, neboť je zde podpírána pilastry), která se nad svislými lizénami zalamuje. V osách první a druhé zprava i zleva jsou stejná okna, včetně orámování, jako na jihozápadě. Ve střední ose je sdružené okno, tvořené dvěma částmi se společným poutcem. Po obou stranách otvoru a rovněž vnějším směrem jsou celkem čtyři lizény, tvořící se širokou horní vodorovnou lizénou rám. Svislé lizény mají naznačenou římsovou hlavici, která však vystupuje z lizény vodorovné. Nad vodorovnou lizénou je trojúhelný fronton, mírně přesahující její šíři. V druhém patře jsou v osách první a druhé zprava i zleva stejná okna - včetně šambrány – jako na jihozápadní straně. Pod okny je však průběžná profilovaná parapetní římsa, sahající k nárožním lizénám. Ve střední ose se opakuje schéma z prvního patra s tím rozdílem, že horní lizéna je užší a místo frontonu je nahoře pouze profilovaná římsa. Stěna vrcholí profilovanou hlavní římsou. Sedmnáctiosé severovýchodní průčelí je jednodušší obdobou svého protějšku. Ve střední ose přízemí je stejný vstupní otvor, včetně dnešního zasklení, jako naproti, pouze bez plastické výzdoby. Členění fasády a orámování otvorů je stejné, jako na jihozápadě v částech průčelí vpravo a vlevo od středního rizalitu (v minulosti bylo průčelí odlišné od současného stavu v tom, že přes většinu šířky byla v prvním patře situována terasa s mřížovým zábradlím, na níž vedlo několik dveří; terasu nesly ozdobné sloupky, pravděpodobně litinové, u vstupu v přízemí zdvojené). Severovýchodní stěnu ukončuje profilovaná hlavní římsa. Valbovou střechu kryjí bobrovky, poblíž hřebene jsou umístěny zděné komíny – po třech na obou stranách.