Plocha zahrnuje východní třetinu budovy čp. 447 Všeobecné fakultní nemocnice (Oddělení pro léčbu závislostí), východní dvůr, kostel sv. Apolináře a nezastavěné okolí porostlé vegetací. Jedná se tak o kombinaci zastavěné a nezastavěné plochy. Kostel sv. Apolináře postavený v průběhu 60.–90. let 14. století byl sídlem kolegia kanovníků a jeho stavbě ustoupila doposud neidentifikovaná stavba starší kaple sv. Jiljí. Na sálovou loď o pěti polích navazoval o něco mladší presbytář a sanktusní věžička situovaná jižně od chrámu. Součástí komplexu byl i kapitulní dům položený západně od sakrální stavby a škola doložená v 1. polovině 15. století. Kostel sv. Apolináře se svým okolím představuje unikátně dochovanou sakrální stavbu z počátků Nového Města pražského s mimořádnou výpovědní hodnotou a autenticitou, jejichž součástí jsou historické terény v jeho interiéru i nejbližším okolí.