Současný areál zahrady můžeme rozdělit na dvě části. Na ohrazenou reprezentativní část v bezprostřední blízkosti zámku a volně přístupnou část krajinářskou sloužící dnes jako městský park. Formální lehce pravidelná část zahrady prošla rekonstrukcí na konci 90. let 20. století. V dolní části terasy byly navrženy pravidelné výsadby tvarovaných žlutých a fialových forem dřišťálu Thunbergova Berberis thunbergii. Záhony ve svahu podél schodišť byly doplněny o dřeviny růží Rosa a tisů Taxus. Podél zámku byl vysazen tvarovaný živý plot z tisů Taxus a protější svah, který navazuje na horní terasu, byl osázen volně rostoucími dřevinami, zejména dřišťálem Berberis thunbergii a jalovcem chvojkou Juniperus sabina. Horní terasu lemuje směrem k terase dolní stromořadí sloupovitých dubů letních Quercus robur 'Fastigiata', zbytek terasy zaplňují výsadby ptačího zobu obecného Ligustrum vulgare v pravidelných geometrických obrazcích. K paláci Johanna Liebiega mladšího čp. 81/V opět směřuje svah se vzrostlými stromy a volně rostoucími keři. Druhá, volně přístupná část je dnes součástí městského parku Gutenbergova, který se nachází v prostoru vymezeném budovami hotelu Zlatý lev, Technické univerzity v Liberci a zámku. Rozlohou se nyní jedná o třetí největší parkovou plochu ve městě s celkovou výměrou 11 419 metrů čtverečních, která je zhruba ve své třetině svahem rozdělena na dvě části. Charakteristikou parku je nejen jeho samotná rozloha, nýbrž i množství trvalkových záhonů v kombinaci s růžemi Rosa. Na těchto záhonech každoročně rozkvétají levandule Lavandula, kakost Geranium, šalvěj Salvia či šanta Nepeta. Zajímavostí je i umělecké dílo s názvem Dvanáct měsíců od Josefa Klimeše (* 1928), které se nachází před hotelem Zlatý lev a které bylo součástí výstavy Socha a město. Do parku bylo také v roce 2013 z Lidových sadů přemístěno kamenosochařské dílo Jana Šestáka z roku 1965.