Dlouhý přízemní hospodářský objekt se sedlovými střechami uzavírající dvůr od severu lze rozdělit na chlévy či stáje situované na východě a kravín na západě, vzájemně propojené centrální halou. Obvodové zdivo je převážně kamenné, s cihelnými štíty a s cihelnými dozdívkami zejména okenních otvorů. Architektonicky zajímavým je východní průčelí prolomené ve štítu dvěma okenními otvory se štukovou šambránou a jednou dochovanou dřevěnou lamelovou okenicí. Ve vrcholu nalezneme větrací litinovou rozetu s rostlinným dekorem a štukovou paspartou kolem. Toto průčelí zpevňuje dvojice patrně dodatečně vyzděných opěrných kamenných pilířů. Jižní a severní fasády jsou hladké, členěné řadou menších oken a s centrálně umístěným vstupem. Východní průčelí je hladké, bez oken, prolomené pouze vraty v ose štítu. Stáje na východě tvoří trojlodní prostor autenticky dochovaný včetně kamenných žlabů a kamenných sloupů, které nesou patnáct polí pruské klenby. Kravín se vstupní halou vznikl v druhé polovině 20. století vložením hurdiskové stropní konstrukce podpírané ocelovými sloupy do staršího objektu vyzděného z kamene. Řešení kravína odpovídá pojetí chovu skotu v druhé polovině 20. století. Pod stropem je na podélné centrální ose upevněna kolejnice se zavěšenými transportními kovovými žlaby. Kolejnice vede západními vraty ven směrem ke kolně. Krov nad stájemi charakterizuje podélná stojatá stolice s hambalky a s krátčaty ve výměnách. Vaznicový krov nad kravínem a síní je vyšší, s nadezdívkou a tvořený stojatou stolicí se spodními kleštinami v plných vazbách. Střechu nad kravínem kryjí eternitové vlnité šablony, nad stájemi jsou hladké eternitové šablony a směrem na sever nalezneme novou plechovou krytinu. Vstup do objektu z jihu (ze dvora) zakrývá dodatečná jednoduchá dřevěná konstrukce přístřešku. Obdobně i ke vstupu od severu je přistavěn částečně zděný přístřešek. Obě tyto stavby pocházejí až z druhé poloviny 20. století, nejsou zakresleny v katastrální mapě a nejsou z hlediska zájmů památkové péče hodnotné.