Samostatně v krajině stojící objemná kamenná socha (kladský pískovec), přibližně 350 cm vysoká. Na základ o rozměrech 345 x 210 cm navazuje poprseň o rozměrech 270 x 137 cm, která ze tří stran obepíná vlastní sochu a má podobu nádrže kašny, na čelní straně a na bocích je v ploše členěná rokajovými kartušemi s nápisy. Postament, který zadní stranou lícuje se zadní částí obrubně, tvoří hranolový sokl, masivní dřík s volutovými křídly je na čelní straně zdobený akanty a kartuší s nápisem, po stranách zrcadlovými rámy s nápisy. Zakončen je profilovanou římsou, na které spočívá socha klečícího Krista v mírně nadživotní velikosti, oděná do bohatě řaseného měkkého roucha. Bosá postava je obrácena k východu, horní část těla se sepjatýma rukama se vytáčí k jihu, hlava s dlouhými vlasy a střiženými vousy vzhlíží vzhůru k východu. Opis nápisů podle stavu po restaurování – některá slova jsou zkomolena, zejména text v kartuši na pravé straně poprsně. Zjevné chyby jsou také v transkripcích, které byly provedeny v l. 1967 a 1986. Nápis na čelní straně dříku postamentu: „ER GIENG / NACH SEI / NER GE / WON HEIT / AN DEM / OEL BERG. / LUC“ C. 22. V. 39. / MEIN SEEL / IST BE / TRUIBT BIS / IN DEN / TODT. / MAT. C. 26. V. 38.“. Nápis na levé straně dříku postamentu: „N.I. / WEN ZEIGT DIE / STATUEN AN / WER BIST AENGST / VOLLER MANN“. Nápis na zadní straně dříku postamentu: „AUF GE RICHTET / VON EINEM UN / WUIRDIGEN LIEB / HABER CARL / SCHUBERT AVS / NEYDORFF / IN No. 41 / ANNO / 1780“. Nápis na pravé straně dříku postamentu: „N. II: / ICH BIN UOM / HOEGHSTEN THAGN / DIE MATER TE / PERSON“. Nápisy v kartuších na čelní straně poprsně – zleva: 1. „N.IV. / DIE LEIDENS / IN STRVMENT / DROHN MIR EIN / SCHRECKLICH END“ 2. „ICH HAB DIE KEL- / TER ALLEIN GETRETEN / -UND ES WAR NIEMAND / AUS DEM VOLK BEY MIR / ISAIA. C.63.V.3“. 3. „N. V. / DOCH DEINER / SVINDEN GIFT / MEIN SEEL NOCH / HAERBER TRIFT“. Nápis v kartuši na levé straně poprsně: „N. III. / AUS LIEB VND / LEID UM DICH / SICHST / SO IN / AENGSTEN MICH“. Nápis v kartuši na pravé straně poprsně: „N.VI. / FY VIB DOCH / REV UND BVSZ / DANN GIEB DIR / LIEBE KUSZ“. Pravý význam textu zachytil G. Buhl: Das Standbild „Christus am Oelberg“ zwischen Hohenseibersdorf und Neudorf. In: Unsere Heimat (Zöptau), 1/1932, s. 13.