zámek s parkem

Publikace Soupis nemovitých kulturních památek okresu Prostějov, Editor: Iva Orálková, autoři: Irena Blažková, Miroslav Chytil, Iva Orálková, Pavel Šlézar, Jozef Laššák, Miroslava Nácarová, Nelly Komendová, Michaela Čadilová, Petr Kubeša, Renáta Fifková, NPÚ ÚOP v Olomouci, 2012, s. 48 - 55: Areál zámku Areál tvoří: zámek, hospodářská budova, obytný dům č. p. 2, obytný dům č. p. 3, areál parku (park, skleník, Mánesův pavilon, vyhlídková věž, hřbitov, ohradní zeď s bránou a brankou, rybníky I., II.). Kulturní památkou od: 3. 5. 1958. Umístění: v obci, č.p. 1, č. p. 2, č. p. 3, s pozemky parc. č. st. 129, 130/1, 130/2, 132, 205, pp. 153, 168/1, 168/2, 169, 189, 1661/10, s částí pozemků parc. č. pp. 1663, parc. č. pp. 168/3, k. ú. Čechy pod Kosířem. GPS: 49°32´53,4“N 17°2´14,2“E. Slohové, časové a autorské určení: barokní architektura zámku z roku 1716 s renesančním jádrem z konce 16. století, 1843 radikální empírová přestavba: arch. Julius Eduard Zernecky; hospodářská budova postavena v závěru 19. století, obytný dům č. p. 2, obytný dům č. p. 3 z období před rokem 1833, přírodně krajinářský park budovaný od 30. let 19. století na místě barokní zahrady hrabětem Františkem Josefem I. Silva Taroucca a jeho synem hrabětem Ervínem Silva Taroucca. Popis: Zámek Rozlehlá jednopatrová pětikřídlá budova, čtyři křídla obklopují čtvercový dvůr, páté křídlo vybíhá severním směrem. Střechy jsou sedlové, kryté eternitem, dříve břidlicí. Fasády jsou členěny soklem, kordónovou a konzolovou korunní římsou, v přízemí je z větší části pásová rustika. Na západním vstupním průčelí předstupují dva symetricky umístěné věžové rizality s plochými střechami, o patro vyšší než ostatní části zámku. Rizality mají v přízemí na čelní stěně dvě okenní osy, na bocích jednu okenní osu. V prvním patře rizalitů je na každé ze tří stran sdružené okno ze dvou oken s půlkruhovým záklenkem, ve třetím patře sdružené okno ze tří oken s půlkruhovým záklenkem. Střední část fasády mezi rizality má šest os, levá část od rizalitu tři osy, pravá část od rizalitu čtyři osy. Ve středu budovy je umístěn vstup se segmentovým záklenkem a s profilovaným ostěním, nad ním je pamětní deska s reliéfním portrétem a nápisem: „ZDE ŽIL A TVOŘIL ČESKÝ MALÍŘ / JOSEF MÁNES / V LETECH 1846 – 1867“. Vstup je akcentován atikovým štítem s erbem rodu Silva Taroucca. Jižní fasádě, orientované do parku, dominuje osově umístěný rizalit v podobě saly terreny, přístupný mohutným schodištěm v celé šířce rizalitu. Rizalit převyšuje korunní římsu a je ukončen konzolovou římsou a balustrádovou atikou, členěnou čtyřmi pilířky se sochami ženských postav v duchu antiky. Vstup tvoří tři půlkruhově zaklenuté otvory s profilovaným ostěním. Po stranách rizalitu jsou na každé straně tři okenní osy, v přízemí malá pravoúhlá okna, v patře větší sdružená pravoúhlá okna lemovaná šambránami, nadokenními a podokenními římsami a parapetními výplněmi. Boční východní fasáda je jednoduchá, terén se zde zvedá tak, že severní výběžek (páté křídlo) zámku je z východní strany jen přízemní s jedním vstupem. Patrová část východní fasády má 26 okenních os, přízemí je třináctiosé. Severní fasáda severního křídla má v patře 12 okenních os, dvě krajní zprava jsou zazděné, v přízemí je pravoúhlý vstup, dvoje vjezdová vrata a čtyři okna. Západní fasáda severního výběžku (pátého křídla) má v patře devět oken, v přízemí vstupy a malá okénka. Fasády, orientované do vnitřního uzavřeného nádvoří zámku, jsou řešeny obdobně jako vnější fasády, s pásovou rustikou v přízemí, kordonovou a korunní římsou, okna mají trojúhelníkové nadokenní frontony, balustrové parapety a jsou propojeny průběžnou podokenní římsou. Vnitřní dispozice je dvoutraktová u všech pěti křídel kromě přízemí pátého, vybíhajícího křídla, které je jednotraktové. Na vnitřní straně do dvora je chodba, v přízemí zaklenutá pruskými klenbami do pasů, v patře plochostropá. Místnosti v přízemí jsou částečně plochostropé, částečně klenuté klenbami valenými, valenými s výsečemi, valenou se styčnými výsečemi s hřebínky, segmentovou do traverz a plackovými klenbami. Místnosti v patře jsou plochostropé, případně s fabiony. Za hlavním vstupem v jihozápadním křídle je hala, na ni vpravo navazuje prostor mohutného trojramenného schodiště, neseného kanelovanými sloupy s ozdobným litinovým kandelábrem, meziprostor je tvořen půlkruhově zaklenutými arkádami na masivních pilířích. Druhé skromnější přímé schodiště je ve východním koutě uzavřené části dispozice. Malé kovové točité schodiště je zazděné v jihozápadním křídle. Na konci severního vybíhajícího křídla je kaple s oblým závěrem, zaklenutá dvěma poli české placky, členěná pilíři s pilastry s kompozitními hlavicemi, nesoucími bohatě profilované kladí. Pod úrovní terénu bylo v jižním křídle zámku nalezeno torzo zdiva dřívější tvrze, je prezentováno v suterénu okénkem do podzemí. Zámek je částečně podsklepený. Podél pátého křídla, mimo jeho půdorys, je pod zemí dlouhý sklep, který je valeně klenutý. Krov je tradiční dřevěné konstrukce, s hambalky a ležatou stolicí, jinde se stojatou stolicí, zčásti je použita i kombinace ležaté a stojaté stolice.(ib) Zámek v empírovém slohu se starším jádrem postavený dle plánů arch. A. Zerneckého (viz slohové, časové a autorské určení) je spjatý s pobytem vynikajícího českého malíře Josefa Mánesa. Hospodářská budova Zděná omítaná přízemní budova s polovalbovou střechou tvoří jednu stranu dvora na severní straně zámku. Na jižní straně je k budově připojen nižší přístavek veřejných záchodků. Střecha je kryta drážkovými taškami, přístavek bobrovkou. Celý objekt má protáhlý obdélný půdorys. Dvorní východní průčelí je devítiosé, směrem zleva je vstup, vedle jedno okno, dále dřevěná vjezdová vrata se segmentovým záklenkem, čtyři okna, druhý vstup a jedno slepé okno. Okna i dveře jsou pravoúhlé, nad nimi je v omítce zdůrazněn segmentový záklenek. Okna jsou členěna na šesti tabulek. Přístavek záchodků vlevo má menší dřevěná dvoukřídlá vrata, za nimi je provozní místnost. Veřejné záchodky jsou přístupné ze západní strany. Fasáda objektu je hladká, členěná kromě již zmíněných segmentových nadpraží jen lizénovým rámem. Hospodářská budova slouží nyní jako požární zbrojnice, za vjezdovými vraty je garáž pro požární vůz, v severní části objektu je společenská místnost s kuchyňkou a zázemím. Uvnitř jsou segmentové klenby do traverz, ve společenské části patrně skryté podhledem. (ib) Hodnotná součást areálu zámku, vybudovaná v závěru 19. století. Obytný dům č. p. 2 Dům stojí na severním okraji areálu zámku na menší terénní vyvýšenině, ohraničuje jednu stranu dvora. Zděná omítaná přízemní stavba má sedlovou střechu krytou pálenou taškou, z východní strany je valba. Objekt má protáhlý obdélný půdorys. Jižní fasáda, obrácená do dvora zámku, je členěna profilovanou korunní římsou, lizénovými rámy a pásovou rustikou, má osm os, ve třetí ose zprava je pravoúhlý vstup. Okna jsou pravoúhlá, dělená na 10 tabulek. Západní štítová stěna je bez oken, jen se dvěma malými větracími půdními okénky ve štítu. Severní fasáda je obrácená vně areálu do ulice, je hladká, jen korunní římsa je profilovaná. Je prolomena dvěma pravoúhlými vstupy, mezi nimi jsou dvě pravoúhlá okna osazená v líci zdiva, dělená na 10 tabulek, nepravidelně jsou umístěna tři malá větrací okénka. Východní fasáda je bez oken, je zde vstup na malý dvorek. Interiér domu byl upraven na dva byty. Byt v západní části je po rekonstrukci, ve východní části je napříč objektem valeně klenutá chodba, při vstupu k ní příčně valená klenba s pětibokými výsečemi. Po jedné straně jsou obytné místnosti – s plochým stropem a s plackovou klenbou, po druhé straně je do většího, valeně zaklenutého prostoru vestavěna kuchyně s plochým stropem. (ib) Hodnotná součást areálu zámku z období před rokem 1833, doklad jeho provozního zázemí. Obytný dům č. p. 3 Dům stojí na severním okraji areálu zámku za skleníkem, kde na zámecký areál navazoval hospodářský dvůr a zahradnictví. Zděná omítaná přízemní stavba má sedlovou střechu, krytou pálenou taškou. Objekt má obdélný půdorys. Vstup je na západní delší straně domu přes zádveří, dodatečně přistavěné z bílých neomítaných cihel. Zádveří má pultovou střechu, v čelní stěně zádveří jsou dveře a okno. Část průčelí je skryta v malém dvorku, ohrazeném plnou zdí. Severní štítová stěna má jedno okno a nad ním dveře do půdního prostoru, přístupné vnějším nekrytým schodištěm. Východní fasáda prolomena novodobými otvory, jižní přiléhá ke skleníku. (ib) Hodnotná součást areálu zámku z období před rokem 1833, doklad jeho provozního zázemí. Park Přírodně krajinářský park o rozloze 21,5 ha, vybudovaný u zámku ve stylu romantického historismu, přestavěného v letech 1839 – 1843 z původně barokního objektu, stojícího na místě středověké vodní tvrze. Park se nachází v mírně zvlněném terénu v nadmořské výšce 270 – 282 m pod zalesněným masivem Velkého Kosíře. Park obklopuje zámek z jižní, východní a západní strany. Oplocení parku je z větší části tvořeno původně omítnutou cihlovou zdí, která je místy nahrazena kovovou mříží na zděném soklu, případně i novodobým drátěným pletivem. V severovýchodním výběžku parku je drátěné oplocení posunuto dovnitř parku, takže netvoří přesně jeho hranici. Hlavní vstup do areálu od západu je tvořen bránou s kovanou mříží, zdobenou vegetabilními motivy a menší, stylově odpovídající postranní brankou pro pěší. Jižní průčelí zámku je s parkem propojeno širokým schodištěm. Působivé průhledy jsou vedeny od západního průčelí zámku přes menší zámecký rybník a od jižního zámeckého průčelí na centrální palouk se zajímavými skupinami dřevin a na zahradní pavilon v horní části parku. V sousedství východního křídla zámku se nachází na terase skleník v historizujícím neogotickém stylu. Vedle východního průčelí skleníku jsou patrné zbytky pravidelné zahradní úpravy, rozmístěné na třech terasách, propojených kamennými schodišti. Park se skládá z horní části, spojené dubovou alejí s dolní částí pod zámkem, v níž se nacházejí dva rybníky. Park je dendrologicky cenný a harmonicky komponovaný, účinně jsou zde využity kontrasty barev, např. tmavých jehličnanů, červených buků a světlých lip. Ve 2. polovině 19. století byl park komponovaný jako obraz malebné krajiny s kopci, lukami a rybníky, obohacený výsadbou řady exotů. Působivou dominantou horní části parku je zahradní pavilon. Od pavilonu jsou vedeny působivé průhledy na zámek a okolní palouky. Další z drobných staveb v parku, inspirovaných vlnou romantismu 1. poloviny 19. století, je cihlová věž v neogotickém stylu, zbudovaná na terénní vlně před jižním zámeckým průčelím a sloužící jako rozhledna. Pod ní se, opět v romantickém duchu, nachází malý hřbitov Silva Taroucců a Stolbergů. Park je situován na místě barokní zahrady, jejíž parter, vodní kanály a aleje, které se rozbíhaly do krajiny, formoval v 70. letech 18. století hrabě František Štěpán Silva Taroucca. Ve 30. letech 19. století zahájil velkorysou přeměnu zahrady v krajinářský park hrabě František Josef I. Silva Taroucca a dále v ní pokračoval jeho syn hrabě Ervín. Další z rodu Silva Tarrouca – hrabě František Josef II., významný dendrolog, obohatil park ve 2. polovině 19. století řadou exotů. Ve 30. letech 20. století byly do parku v Čechách pod Kosířem vysazovány především jehličnaté dřeviny. Po druhé světové válce byl zanedbaný park obnovován podle návrhu Jaroslava Šubra z roku 1987 pod vedením Ing. Zdeňka Horsáka. (rf) Přírodně krajinářský park budovaný od 30. let 19. století na místě barokní zahrady hrabětem Františkem Josefem I. Silva Taroucca a jeho synem hrabětem Ervínem Silva Taroucca. Jde o jeden z nejhodnotnějších parků na Moravě – nejen po stránce dendrologické a kompoziční, rovněž z hlediska kulturněhistorického. V nejhodnotnějších partiích parku jsou rozmístěny tabule s vyobrazením a popisy zde vysazených dřevin. Skleník Na severovýchodní straně zámku navazuje na vybíhající severní křídlo zámku budova skleníku. Objekt je obdélného půdorysu s pultovou střechou, zadní severovýchodní stěna a boční severozápadní stěna přivrácená k zámku jsou plné, omítané, průčelní a druhá boční stěna jsou prosklené. V prosklené jihozápadní průčelní stěně je osově umístěný vstup s půlkruhovým záklenkem, zdůrazněný trojúhelníkovým atikovým štítem, přesahujícím střechu. Po stranách průčelní stěny jsou kamenné ozdobné pilíře. Ke vstupu vedou čtyři profilované stupně kamenného schodiště, vstupní partie je řešena v kombinaci režného zdiva a kamenných prvků. Po stranách portálu jsou sloupky s vegetabilními hlavicemi. Kamenná lizéna po stranách vstupu přechází do obloučkového vlysu ve štítu, nad ním je pás s rostlinným dekorem. Uprostřed štítu je alianční erb. Po obou stranách vstupu je pět polí skleněných oken s trojúhelníkovým zakončením. Interiér je volný, jen při zadní stěně je úzký prostor, oddělený třemi poli půlkruhově zaklenutých arkád. (ib) Hodnotná součást zámeckého areálu, vybudovaná v historizujícím slohu v roce 1852. Skleník byl postaven dle plánu významného pražského architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna ve spolupráci s významným českým malířem Josefem Mánesem. Mánesův pavilon Mánesův pavilon je situován ve střední partii parku jako samostatně stojící centrální stavba oválného půdorysu s rizality na všech čtyřech stranách. Střecha je plechová, plochého zvoncovitého tvaru s makovicí a špicí ve vrcholu. Vstupní rizalit je prolomen třemi půlkruhově zaklenutými otvory s profilovaným ostěním a trojúhelníkovým nadpražím, ke vstupu vedou dva kamenné stupně, stejně je řešena i protilehlá strana objektu. Rizality v bočních stěnách mají po jednom půlkruhově zaklenutém otvoru s profilovaným ostěním, nad ním je trojúhelníkový fronton. Celý objekt obíhá profilovaná konzolová římsa. V interiéru je dnes umístěna socha Josefa Mánesa, jemuž měl pavilon sloužit jako letní ateliér v době jeho pobytu na zámku. (ib) Hodnotná pozdně klasicistní (1840 – 1843) podoba součásti areálu zámku, jedna z dominant parku. Jde o památku spojenou s životem a dílem předního českého malíře Josefa Mánesa. Dle projektu rekonstrukce SÚRPMO je pavilon zakreslen již na plánu zámku z let 1708 – 1716. Stavba pavilonu je rovněž uvedena na indikační skice z roku 1834. Rozhledna Věž stojí na mírném návrší ve střední partii zámeckého parku nad rybníkem. Samostatně stojící třípatrová stavba oktogonálního půdorysu je vystavěna z režného zdiva a završena atikou s vyššími, konzolovitě vyloženými osmibokými pilířky. V přízemí je půlkruhově zaklenutý vchod, v 1. patře po jednom okně v každé druhé stěně, s půlkruhovým záklenkem, nad každým oknem ve 2. patře po dvou menších pravoúhlých oknech. Ve třetím patře v každé stěně jedno malé okénko. (ib) Hodnotná součást areálu zámku, jedna z dominant parku. Drobná architektura z 1. poloviny 19. století. Hřbitov Ve střední části parku pod rozhlednou je umístěn malý hřbitov rodiny Silva Taroucců a Stolbergů. Je obklopen nízkým živým plotem ze stříhaných buxusů, ve středu je dlážděný chodník a jednoduchý kamenný kříž na podstavci s německým nápisem: „…… / Fridrich / Graf / Stallenberg / geb. 29. Dezember 18.. / gest. 16. October …. / R. I. P.“ Na zadní straně je latinský nápis: „QVI MARIAM ABSOL / VISTI ET LATRONEM / EXAVDISTI MIHI QVO / QVE SPEM DEDISTI / PIE IESV DOMINE / DONA EIS REQVIEM / PEOVIEM AETERNAM / AMEN“. Po stranách kříže záhony s obrubníky. (ib) Hodnotná součást areálu zámku, památka na rodinu majitelů panství. Chronogram latinského nápisu uvádí letopočet 1921. Ohradní zeď s bránami a brankou Téměř celý areál zámku s parkem je vyjma severovýchodní části obehnán ohradní zdí. V severní části areálu naproti faře a kostelu je vstup do zámeckého areálu, tvořený bránou a brankou. Brána je vymezena dvěma masivními pilíři z kamenných kvádrů, zakončenými římsou a krycí deskou (u pravého pilíře krycí deska chybí). Mezi nimi jsou dvoukřídlá kovaná ozdobná mřížová vrata. Vedle brány je jednoduchá branka, překlenutá segmentovým obloukem, rovněž uzavřená ozdobnou mříží. Na západní straně je torzo druhé brány – kamenné pilíře obdobné jako u vstupní brány. Pilíře jsou šikmo mimo průběh stávající ohradní zdi. Zeď je zděná z cihel či kamene, případně ze smíšeného zdiva, částečně nahrubo omítaná. Na jihovýchodní straně přechází ohradní zeď do kamenné opěrné zdi, která vyrovnává výškový rozdíl mezi parkem a okolním terénem. Funkci ohrazení zde plní plot z drátěného pletiva, v severovýchodním výběžku parku je již pouze drátěný plot. Drátěné oplocení je zde posunuto dovnitř parku, takže netvoří přesně jeho hranici. (ib) Hodnotná součást areálu zámku vymezující park a hlavní vstup. Ohradní systém z 19. století s pozdějšími úpravami. Rybníky I., II. Malý i Velký rybník byly založeny v zásadě na půdorysu bývalých luk, a to v přibližném tvaru, zakresleném ve Stabilním katastru (Velký rybník je obdélníkového tvaru, Malý zámecký rybník je přibližně trojúhelníkového tvaru s nepravidelným vykrojením na západní straně). Je pravděpodobné, že výkopek při budování rybníků byl použit na vymodelování původně menšího kopce v jihovýchodní zahradě, dnes nad Malým rybníkem a zejména celého hřbetu nad Velkým rybníkem, který je částečně přirozený, protože se zde nachází skalnatý výstup s jeskyňkou. Malý rybník byl zřejmě původně vybudován v menším rozsahu, než jak jej známe dnes. Na fotografiích, datovaných rokem 1902, je patrný uměle zbudovaný brod pro plavení koní s kamennou hrází, za kterou je dobře patrný krytý náhon rybníka. Na pozdějších fotografiích již kamenná hráz chybí a rybník je znázorněn v současném rozsahu. Druhým celkem je samostatný prostor Velkého rybníka, kompozice velké vodní hladiny s okolními svahy. Strmý svah hřbetu je téměř stěnou, zatímco protější mírnější svah s vyhlídkovým chodníkem poskytuje výhledy na masiv Kosíře s vodní hladinou Velkého rybníka v popředí. (jl) Hodnotná součást areálu zámeckého parku. Terénní modelace, jako je kopec nad Malým rybníkem a hřbet podél Velkého rybníka, mají klíčový význam v prostoru parku. Prameny: - SOkA Prostějov, Stavební firma Konečný a Nedělník, karton č. 238, sign. 828: rozpočet, účty a plány na stavbu zámecké kaple, 1892; rozpočet, účty, korespondence a plány ke stavbě jízdárny, 1895; stavební úpravy zámku (zlepšení a rozšíření záchodů, účty za provedené práce zednické a kovářské), 1895; plány, účty a rozpočty na stavbu konírny v zámku, 1897 - SOkA Prostějov, MNV Čechy pod Kosířem, karton č. 10, inv. č. 80: oznámení o zápisu památky do státního seznamu nemovitých kulturních památek, 1963 - SOkA Prostějov, MNV Čechy pod Kosířem, karton č. 10, inv. č. 81: využití zámku a zámeckého parku, 1952 – 1961; stavební povolení, plány, určení stavebního obvodu k adaptaci konírny, 1952 – 1953; stavební povolení a plány k adaptaci hospodářské budovy zámku pro mateřskou školu a prádelnu ZD, 1952 - SOkA Prostějov, ONV Prostějov, stavební odbor, nezpracované: rekonstrukce Mánesova pavilonku, vyúčtování faktur za práce v zámecké budově (1957 – 1959). Literatura: Zámek ABC kulturních památek Československa. Praha 1985, s. 84 Bezrouková, A.: Nová tvář staveb v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem. Štafeta, 19, 1987, č. 4, s. 29 – 30 Buzzi, M: Památky na Prostějovsku. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1988, č. 2, text i obr. na obálce Čechy pod Kosířem. Historie a současnost zámku a parku. Prostějov, Muzeum Prostějovska v Prostějově 1930, s. 2 – 4, obr. s. 3 – 5, 31 Dostálová, H.: Přírodně krajinářský park v Čechách pod Kosířem – jeho historie a současnost. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1982, č. 1, s. 2 Ernest, A.: Heraldika v Čechách pod Kosířem. Štafeta, 15, 1983, č. 1, s. 26 – 28; č. 2, s. 5 – 8; č. 3, s. 22 – 25; č. 4, s. 23 – 26 Faktor, F.: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 131 Filip, A.: Prostějov. Procházka městem. Prostějov 1994, s. 23 Hieke, K.: Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. Praha 1985, s. 40, obr. č. 31, 32 Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. Severní Morava. Praha 1983, s. 49 – 51 Hrady, zámky, muzea a vybrané památky. Olomouc 1992, s. 35 Janoušek, V.: Okres plumlovský. Brno 1933, s. 191 – 192, obr. č. 25. Vlastivěda moravská. II. Místopis Jižní Morava. Hrady a zámky, historická města. České Budějovice b. r., nestr., obr. -kk-: Náš tip na vycházku: Kosíř. Stráž lidu, 20. 6. 1973, č. 25, s. 5 Konečný, D. – Buzzi, M. – Hošek, K.: Haná Josefa Mánesa. Prostějov 1981, s. 146, obr. s. 149 Kraj plný slunce. Brno 1977, obr. č. 191, 192 Kühndel, J.: Péče o památky na pobyt Josefa Mánesa v Čechách pod Kosířem. Památková péče, 23, 1963, s. 213 Kuthan, J.: Aristokratická sídla období klasicizmu. Praha 1999, s. 89 – 90, 101, obr. č. 63 Kvíčala, J.: Pojďte s námi na výlet. Prostějovský oděvář, 4. 1. 1977, č. 1, s. 4; 11. 1. 1977, č. 2, s. 4 Lexikon turistických zajímavostí A – Z na cesty. Čechy – Morava – Slezsko. Praha 1990, s. 60 Lošťák, J.: Hanácké Čechy. Krásy domova, 6, 1967, č. 4, s. 14 Navrátil, T.: Z historie pamětní desky Josefa Mánesa na zámku v Čechách na Hané. Hlasy z Hané, 8. 1. 1932, č. 1, s. 3; 22. 1. 1932, č. 3, s. 2 Nouza, J.: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Praha 1999, s. 142 Paukert, J. – Horsák, Z.: Čechy pod Kosířem. Zámek a park. Brno 1964, nestr. Peterka, M.: Kostelec na Hané a okolí. Kostelec na Hané 1967, s. 21 Petrů, J.: Krajinou Hané. Praha 1976, s. 189 Petrů, J.: Zahrady a parky Jihomoravského kraje. Brno 1971, s. 6, obr. č. 11 Pinkava, V.: Hrady, zámky a tvrze moravské, 1. Severní Morava (Olomúcko). Brno 1927, s. 66 Plaček, M.: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996, s. 125 – 126 Pořízka, L.: Krásy Moravy. Zlín 1998, obr. s. 155 Řeholka, I.: V zemi hradů a zámků. Morava a Slezsko. Budapest 1992, s. 70 Samek, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. Praha 1994, s. 344 – 345 Simon, J.: Turistika na Prostějovsku. Prostějov, město a okres. Brno b. r., s. 174 Střední Morava. Kroměřížsko, Olomoucko, Přerovsko, Prostějovsko. Kroměříž – Olomouc – Prostějov – Přerov 1995, s. 32 – 33, obr. Slavné vily Olomouckého kraje, Praha 2009, obr. s. 9 Tkáč, V.: Morava a Slezsko, země kulturních pokladů. Praha 1993, s. 49 – 50, obr. Vlach, J. – Janoušek, V.: Haná, část Chřibů a Drahanské vrchoviny. Praha 1959, s. 63 Významné parky Jihomoravského kraje. Brno 1978, s. 386 – 387, obr. č. 447, 448 Wolny, G.: Kirchliche Topographie von Mähren, meisst nach Urkunden und Handschriften. 1. Abtheilung, Olmützer Erzdiöcese, 2. Band. Brünn 1857, s. 380 Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 1999, s. 91 Zatloukal, P.: Přehled architektury historismu XIX. století na Moravě. Umění, 28, 1980, s. 356 – 357, obr. č. 2 Žákavec, F.: Dílo Josefa Mánesa. Díl 2. Praha 1923, s. 57, 58. Park s ohradní zdí ABC kulturních památek Československa. Praha 1985, s. 84 Bezrouková, A.: Nová tvář staveb v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem. Štafeta, 19, 1987, č. 4, s. 29 – 30 Bezrouková, A.: Zámecký park v Čechách pod Kosířem. Štafeta, 17, 1985, č. 3, s. 23 – 25 Čechy pod Kosířem. Historie a současnost zámku a parku. Prostějov, Muzeum Prostějovska v Prostějově 1930, s. 4 – 20 Dostálová, H.: Přírodně krajinářský park v Čechách pod Kosířem – jeho historie a současnost. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1982, č. 1, s. 2 – 8 Faktor, F.: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 131 Hieke, K.: Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. Praha 1985, s. 40 – 44, obr. č. 31 – 35 -kk-: Náš tip na vycházku: Kosíř. Stráž lidu, 20. 6. 1973, č. 25, s. 5 Kühndel, J.: Studie o parku v Čechách pod Kosířem. Zpravodaj Muzea Prostějovska, 1963, č. 1, s. 27 – 28 Kvíčala, J.: Pojďte s námi na výlet. Prostějovský oděvář, 15. 6. 1976, č. 24, s. 4; 22. 6. 1976, č. 25, s. 4 Lošťák, J.: Hanácké Čechy. Krásy domova, 6, 1967, č. 4, s. 14 Mrkos, O.: Zámecký park v Čechách pod Kosířem. Štafeta, 2, 1970, č. 3, s. 7 – 10 Nouza, J.: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Praha 1999, s. 142 Paukert, J. – Horsák, Z.: Čechy pod Kosířem. Zámek a park. Brno 1964, nestr. Peterka, M.: Kostelec na Hané a okolí. Kostelec na Hané 1967, s. 21 Petrů, J.: Zahrady a parky Jihomoravského kraje. Brno 1971, s. 6, obr. č. 11 Samek, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. Praha 1994, s. 345 Simon, J.: Kosíř u Prostějova. 23. výroční zpráva státního gymnasia v Prostějově za 30. rok trvání ústavu. Prostějov 1929, s. 11 Velebil, K.: Čechy pod Kosířem. Časopis turistů, 60, 1948, č. 1, s. 4 Významné parky Jihomoravského kraje. Brno 1978, s. 386 – 387 Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 1999, s. 91 – 92 Žákavec, F.: Dílo Josefa Mánesa. 2. díl. Praha 1923, s. 57, obr. s. 59, 60. Skleník Čechy pod Kosířem. Historie a současnost zámku a parku. Prostějov, Muzeum Prostějovska v Prostějově 1930, s. 3, obr. s. 28 Hrady, zámky, muzea a vybrané památky. Olomouc 1992, s. 35 Petrů, J.: Krajinou Hané. Praha 1976, s. 189 Petrů, J.: Zahrady a parky Jihomoravského kraje. Brno 1971, s. 6. Zatloukal, P.: Přehled architektury historismu XIX. století na Moravě. Umění, 28, 1980, s. 357. Mánesův pavilon ABC kulturních památek Československa. Praha 1985, s. 84 Bezrouková, A.: Nová tvář staveb v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem. Štafeta, 19, 1987, č. 4, s. 29 – 30 Bezrouková, A.: Zámecký park v Čechách pod Kosířem. Štafeta, 17, 1985, č. 3, s. 25 Budinka, Z.: Nad dílem akademika B. Hacara. Památková péče, 24, 1964, s. 84 Buzzi, M: Památky na Prostějovsku. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1988, č. 2, text i obr. na obálce Čechy pod Kosířem. Historie a současnost zámku a parku. Prostějov, Muzeum Prostějovska v Prostějově 1930, s. 30, obr. na obálce Fetterová, D.: Sekce pro regeneraci kulturní krajiny a památkové zóny krajinného typu. Zahrada – park – krajina, 9, 1999, č. 2, obr. s. 14 I. B.: Památník Josefa Mánesa na zámku Čechy p. Kosířem. Estetická výchova, 25, 1984, č. 2, s. 57 Janoušek, V.: Okres plumlovský. Brno 1933, s. 191. Vlastivěda moravská. II. Místopis Konečný, D. – Buzzi, M. – Hošek, K.: Haná Josefa Mánesa. Prostějov 1981, s. 159, obr. s. 158 Kühndel, J.: Péče o památky na pobyt Josefa Mánesa v Čechách pod Kosířem. Památková péče, 23, 1963, s. 213 Kuthan, J.: Aristokratická sídla období klasicizmu. Praha 1999, s. 90, 101, obr. č. 65 Lošťák, J.: Hanácké Čechy. Krásy domova, 6, 1967, č. 4, s. 14 Marek, P.: K úsilí o vytvoření Mánesovského památníku v Čechách pod Kosířem. Štafeta, 1990, č. 1/2, s. 13 – 19 Paukert, J. – Horsák, Z.: Čechy pod Kosířem. Zámek a park. Brno 1964, nestr. Peterka, M.: Kostelec na Hané a okolí. Kostelec na Hané1967, s. 21, obr. s. 22 Petrů, J.: Krajinou Hané. Praha 1976, s. 189, obr. Plaček, M.: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996, s. 126, obr. č. 72 Pořízka, L.: Krásy Moravy. Zlín 1998, obr. s. 155 Samek, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska , 1. Praha 1994, s. 345 Simon, J: Kosíř u Prostějova. 23. výroční zpráva státního gymnasia v Prostějově za 30. rok trvání ústavu. Prostějov 1929, s. 11 Simon, J.: Turistika na Prostějovsku. Prostějov, město a okres. Brno b. r., s. 174 Tkáč, V.: Morava a Slezsko, země kulturních pokladů. Opava 1993, s. 50 Velebil, K.: Čechy pod Kosířem. Časopis turistů, 60, 1948, č. 1, s. 4 Významné parky Jihomoravského kraje. Brno 1978, s. 386 – 387, obr. č. 455 Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 1999, s. 91 – 92 Zatloukal, P.: Přehled architektury historismu XIX. století na Moravě. Umění, 28, 1980, s. 357 Žákavec, F.: Dílo Josefa Mánesa. Díl 2. Praha 1923, s. 57. Rozhledna Bezrouková, A.: Nová tvář staveb v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem. Štafeta, 19, 1987, č. 4, s. 30 Buzzi, M: Památky na Prostějovsku. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1988, č. 2, text i obr. na obálce Čechy pod Kosířem. Historie a současnost zámku a parku. Prostějov, Muzeum Prostějovska v Prostějově 1930, s. 3, obr. na 3. straně obálky Kuthan, J.: Aristokratická sídla období klasicizmu. Praha 1999, s. 90, 101, obr. č. 64 Marek, P.: K úsilí o vytvoření Mánesovského památníku v Čechách pod Kosířem. Štafeta, 1990, č. 1/2, s. 13 – 19 Nouza, J.: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Praha 1999, s. 142 – 143, obr. Zatloukal, P.: Přehled architektury historismu XIX. století na Moravě. Umění, 28, 1980, s. 357 Žákavec, F.: Dílo Josefa Mánesa. Díl 2. Praha 1923, s. 57.