Samostatně stojící, čtyřkřídlý, zděný objekt na půdorysné ploše široké cca 83 m a dlouhé cca 100 m. Hlavní budova, je situována do severní části dvora. Severní křídlo, středově symetrické, je sevřené mezi východní a západní hospodářská křídla, široká cca 11,7 m, která se v severním průčelí projevují trojúhelníkovými atikovými štíty, osazenými na atikové polopatro tak, že jejich vzepětí začíná výrazně za hranou objektu, čímž vedle nich vzniká plocha, k níž jsou dotažené pilastry. Nad pomyslným vrcholem trojúhelníkového štítu je rovněž zarovnaná plocha. Průčelí je členěné celkem 25 okenními osami, přičemž krajní čtyři náleží štítům bočních křídel a následující tři reziduu původního křídla o délce 11,2 m, které má nyní v organismu stavby funkci spíše spojovacího krčku. Vpravo byla před tímto krčkem novodobě představěná nevhodná prosklená předsíň. Střední část křídla v délce cca 37,2 m byla do současné podoby upravená v historizujícím stylu, s projevy francouzských inspiračních zdrojů, v letech 1875-76 architektem Moritzem Hinträgerem pro ředitele železáren v Sobotíně, ve Štěpánově a ve Vítkovicích A Scholze. Novotvar, prolomený 11 okenními osami, z původní stavby vystupuje. Krajní tři náleží nárožním rizalitům, do zbylých pěti je v přízemí stavby vložené podloubí a v patře krytá chodba. Střední objekt horizontálně dělí kordonová římsa, parapetní římsa, která tvoří patky pilastrů a kladí, s jednoduchým architrávem, hladkým vlysem a mohutnou korunní římsou, vertikálně pilastry, které jsou osazené na kordonovou římsu. Starší postranní objekty jsou horizontálně členěné nižší kordonovou římsou, korunní římsou, vertikálně pilastry, které rámují štíty bočních křídel a pak každou okenní osu spojovacích krčků. Celé přízemí je opatřeno kvádrovou rustikou. Nad okny starší části a nad půlkruhově sklenutou arkádou podloubí v nové části jsou klenáky. Poprseň oken rizalitů je hladká, ve druhé ose je nahrazená zděným balkonkem. Prosklená chodba má balustrádovou poprseň, dělenou na dvě části. V první a třetí ose je nad přímou nadokenní římsou feston, ve druhé ose je segmentový tympanon. Hlavice pilastrů jsou korintské. Dvorní průčelí je členěné 19 okenními osami. V prvních třech se nachází obdélná šestidílná okna, prosvětlující přízemí a zvýšené patro spojovacího krčku., v následujících třech se v přízemí nachází otevřené zádveří, vtažené do interiéru domu, kryté cylindrickou stříškou, nesenou vyřezávanými dřevěnými krakorci. Nad teráskou je segmentově předstupující arkýř, podpíraný dvěma sloupy z umělého kamene na kubických patkách. Devátá až třináctá osa přináleží střední části, po jejíchž stranách se nachází nárožní zvýšené rizality se dvěma okenními osami. V jedenácté ose je zaústěn průjezd do dvora v jednoduchém kamenném ostění. Nad průjezdem je balkónek, vynášený dvěma páry jednoduchých ocelových krakorců. 16.-19. osa v pravém spojovacím krčku leží mimo pravidelný rytmus. Dvorní průčelí je bez výraznějšího zdobení. Střední část je vodorovně členěná kordonovou a korunní římsou, která se nad rizality mění v architráv pod vlysem a další korunní římsou. Střední část je opatřena kvádrovou rustikou. Spojovací krčky jsou bez zdobení. Střecha nad východním spojovacím krčkem je do parku sedlová, do dvora mansardová, prolomená třemi vikýři s párem dvoukřídlých oken. Nad hlavní budovou je střecha valbová. Uliční nárožní rizality jsou zakryty vysokou mansardovou jehlancovou střechou se zděnými vikýřky, překryté půlválcovou stříškou a prolomeným kruhovém větracím otvorem, dvorní rizality jsou zastřešené valbovou střechou s hřebenem kolmým k hlavní budově. Nad západním spojovacím krčkem je nerovnoměrně sklonitá sedlová střecha. Podsklepená je pouze uliční část pod východním nárožním rizalitem. Strop tvoří segmentové klenbičky sklenuté do ocelových nosníků. Západní křídlo je přízemní, s korunní římsou ve stejné úrovni, jako zbylá dvě křídla. Na jejich sedlových střechách je v pravidelném rytmu řada vikýřů s valbovou stříškou. Prosvětlují a rozšiřují užitnou plochu podkroví, využívanou pro kancelářské účely. Uliční fasáda je členěná osmnácti okenními osami. Poslední dvě osy již náleží jižnímu křídlu. Ve třinácté je průjezd se segmentovým záklenkem. Strop je ze segmentových klenbiček a ocelových nosníků. Dvorní průčelí člení 18 okenních os. V první jsou ocelové dveře, ve 2. až 4. ose jsou dvoukřídlá ocelová vrata, v 5. až 8. okna, v 9. průjezd, v 10. dřevěné dveře, a v posledních osmi okna. Fasáda je hladká s profilovanou korunní římsou. Dispozice křídla je příčný osmitrakt s rozdílnou šířkou traktů. Nejširší trakt, široký cca 34,5 m a hluboký cca 10 m zaujímá výstavní a koncertní síň. Je klenutá stlačenou valenou klenbou s lunetami nad okny a ztužujícími pasy v mezilehlých polích. Úroveň podlahy je o několik schodů níže, než severním křídle. Ve druhém traktu je schodišťová hala s novodobým ocelovým schodištěm, zajišťující přístup k podkrovním kancelářím. Trakty za průjezdem zaujímají provozní místnosti s plochými stropy a stropy se segmentovými klenbičkami sklenutými do válcovaných nosníků. Jižní křídlo bylo nově vystavěno a podsklepeno. Ve snaze udržet jednotný ráz prostoru dvora se i jeho architektura hmotou přiblížila ostatním dvěma hospodářským křídlům. Z architektonického hlediska za sporný lze považovat kolmý prosklený trojúhelníkový rizalit, umístěný v jedné třetině délky křídla, vybudovaný zřejmě v souvislosti s výstavbou nevhodného Domu kultury. Uliční průčelí západního křídla je členěné dvaadvaceti uličními osami, dvorní dvaceti sedmi osami. V první se nachází vstup do chodby spojující nástupní halu ke kancelářím v patře a dílny, přímé vstupy do dílen se nacházejí v 6., 9., 20. a 23. ose. Rozestup os je nepravidelný i velikost osazených oken je různá. Objekt je příčný šestitrakt. V prvním se nachází schodišťová hala s ocelovým dvouramenným schodištěm, zalomeným na podestě o šířku ramene. V hale je na mramorovém podstavci umístěna štuková, nebo keramická socha chlapce se psem. Není vyloučené, že se jedná o sochu z atiky hlavního průčelí. Druhý, rovněž plochostropý trakt, je účelově přepříčkován. Ve třetím traktu, podélně předěleném, se nachází stlačená valená klenba se dvěma páry lunet. Ve čtvrtém traktu se nachází prostora sklenutá dvaceti třemi poli segmentových kleneb do válcovaných nosníků, které některé podpírají litinové sloupy. Tato prostora je účelově rozdělená příčkami na jednotlivé dílny a sklady a garáže. V pátém traktu je místnost se stlačenou valenou klenbou a třemi páry lunet s mezilehlými pasy a v šestém úzká, sklenutá prostou valenou klenbou. Obě jsou užívány ke galerijním účelům.