Dvoupatrový, zděný, řadový, objekt, okapově orientovaný, s částečně obytným podkrovím. Hlavní budova zaujímá přibližně obdélnou plochu o šířce 23,6 m a hloubce 16,7 m a dvorní pavlačové křídlo o šířce 8,8 m a hloubce 5,6 m. Hlavní průčelí ve vodorovném směru člení kordonová římsa mezi přízemím a patrem a kladí, skládající se z profilovaného architrávu, hladkého vlysu a výrazně předsazené konzolové korunní římsy s dvaceti volutovými konzolami. Vertikální akcent vytváří plochý středový rizalit s hlubokou vpadlinou, v níž jsou v přízemí osazená vrata průjezdu a v patře dvoukřídlé balkónové dveře s postranními okny. Vpadlina je za nárožím doplněná kanelovanými dórskými sloupy, které se v dalších poschodích zkracují. Balkon v prvním patře vynáší štukové krakorce s protáhlým vyžlabením spodní hrany a obdélníkovými výřezy po stranách, balkón ve druhé patře nesou litinové krakorce. Motiv rozet ocelového zábradlí je střídán prostými svislými příčkami. Průčelí je členěné sedmi okenními osami. Přízemí je hladké s jednoduchými šambránami. Jednoduché špalety oken v patře, zvýrazněné okrajovou páskou jsou nasazené na profilované parapety. Poprseň oken v prvním patře je zvýrazněná dvěma širšími svislými pásky, nadpraží je zdobené kladím s profilovaným architrávem, hladkým vlysem a výraznou korunní římsičkou, poprseň oken ve druhém patře je zdobená inverzním obdélným zrcadlem se zapuštěným kosočtvercem. Dvorní fasáda je hladká, členěná pouze dvěma úrovněmi pavlačí na primitivních ocelových krakorcích. Dispozici domu tvoří podélný dvoutrakt, který je uprostřed přeťatý příčným traktem průjezdu. V uličním traktu jsou symetricky umístěné obchodní prostory, sklenuté mírně stlačenou valenou klenbou se třemi páry lunet, ve dvorním traktu jsou v levé části dvě prostory sklenuté jedním polem pruské placky, v prvé je situováno schodiště k nájemním bytům, přístupné z průjezdu a místnost vystupující z linie dvorního průčelí, která je k místnosti při uličním průčelí zaklenutá kolmo mírně stlačenou valenou klenbou. Ve dvorním křídle pak pokračuje další místnost. Příčný průjezd je sklenutý segmentovou klenbou s nevýraznými pasy pokračujícími po stěnách. Výjimku tvoří prostor schodiště, který do průjezdu otevírá široký průvlak vynášený dvěma dórskými sloupy, které pak přebírají tektonickou funkci pásků na stěnách. Vlastní schodiště je pak monumentální ukázkou městské empírové architektury, v regionu zcela ojedinělou. Je tvořeno dlouhými kamennými stupni, které díky tomu, že jsou do stěny osazené jako konzola, působí nesmírně subtilně. Kvůli svému půlkruhovému zatočení je zřejmě využit i klenbový efekt. Ocelové zábradlí bez dalšího zdobení podporuje jedinečný účinek tohoto prostoru. Schodiště je vyústěné na podestu, ze které jsou přístupné jednak byty v hlavní budově, jednak pavlač k bytu ve dvorním křídle. Dlouhá podesta je v každém podlaží podpírána párem dórských sloupů. V podélném směru podestu rozděluje v prvním patře dřevěná částečně prosklená příčka, kterou ve druhém patře již nahradila zazdívka. Vlastní byty jsou plochostropé bez zajímavých konstrukčních a výtvarných detailů. Objekt je podsklepen dvěma oddělenými systémy. Jeden je přístupný z levé místnosti dvorního traktu a tvoří ho cihelnou valenou klenbou sklenutá prostora pod uličním traktem, na kterou kolmo navazuje prostor pod průjezdem. Druhý je přístupný v pokračování hlavního schodiště a nachází se pod pravou částí domu.